Jaroslav Vrchlický
Noc na Karlštejně : veselohra o třech dějstvích

1953 | Nakladatelství Orbis

Z díla předního klasika české literatury jediná historická veselohra, stále živá v dnešním dramatickém repertoáru pro jasný humor a svěží dobovou malbu. Děj je založen na dvojím překročení zákazu císaře Karla IV., že žádná žena nesmí přenocovat na Karlštejně. Královna Alžběta, aby se přesvědčila o věrnosti svého manže…la, a neteř karlštejnského purkrabí, aby se mohla provdat za císařova dvořana, stráví na hradě noc. Po množství komických situací, vyvolaných přestrojením obou žen za pážata se Alžbětě dostane přesvědčivých důkazů o věrnosti Karlově, a Aleninu milému povýšení do rytířského stavu. Z díla předního klasika české literatury jediná historická veselohra, stále živá v dnešním dramatickém repertoáru pro jasný humor a svěží dobovou malbu. Děj je založen na dvojím překročení zákazu cís…aře Karla IV., že žádná žena nesmí přenocovat na Karlštejně. Královna Alžběta, aby se přesvědčila o věrnosti svého manžela, a neteř karlštejnského purkrabí, aby se mohla provdat za císařova dvořana, stráví na hradě noc. Po množství komických situací, vyvolaných přestrojením obou žen za pážata se Alžbětě dostane přesvědčivých důkazů o věrnosti Karlově, a Aleninu milému povýšení do rytířského stavu.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

ohnuté desky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý ohnuté desky	Skladem pro e-shop	179 Kč
	Stav Mírně opotřebená vazba lehce povolená	Skladem pro e-shop	139 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, ohnuté desky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	92
Jazyk:	česky
Edice:	Divadelní knihovna, 14. svazek ed. 14. svazek ed. Hry klasické, Divadelní knihovna. Hry klasické
Vydání:	1. vyd. (v Orbise)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 6. 2025 9:36
Číslo položky:	1282632

O autorovi

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida , byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Narodil se v domě č. p. 103 v Lounech jako syn Jakuba Fridy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do Slaného a Emil Frida žil do deseti let u svého strýce, faráře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína. Zde navštěvoval první ročníky obecné školy , do hlavní školy chodil krátce v Kolíně v letech 1861–1862. Na Gymnáziu ve Slaném studoval od roku 1862. Tam byl jeho spolužákem Václav Beneš Třebízský, dále v Praze a v roce 1872 maturoval v Klatovech. Verše začal psát už během studií. Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický . V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 metrů čtverečních. Veden strýcovým příkladem vstoupil Vrchlický po maturitě do pražského Arcibiskupského semináře. V roce 1873 ale přestoupil na filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval dějepis, filozofii a románskou filologii. V době studií učil češtinu francouzského historika Ernesta Denise, který mu zprostředkoval první kontakty s francouzskou kulturou. První literární práce mu k tisku zprostředkovala redaktorka Sofie Podlipská, do níž se Vrchlický podle dochované korespondence zamiloval. Podlipská byla o dvacet let starší a moudře mu k životnímu vztahu i sňatku nabídla svou, tehdy patnáctiletou, dceru Ludmilu. Jeho první sbírka milost...

Více od autora