Radka Denemarková, Herta Müller
Nížiny

2014 | Nakladatelství Mladá fronta

V krátkých, jazykově vytříbených textech podává Herta Müllerová dětským pohledem svědectví o životě německé menšiny v Banátu. Jednotlivé epizody jsou syrovými vizemi o pochmurné a nevlídné krajině, do níž padá hluboký stín totalitního režimu. Napůl obdělaná a nepříliš úrodná pole, nedbale ošetřovaná zemědělským družstv…em a státním statkem, zablácené a promáčené cesty a samotná vesnice se smutnými a apatickými staveními - to jsou kulisy, v nichž se každodenně konají malá, ale intenzivní dramata, v nichž ovšem mezilidské vztahy balancují na hranici nevšímavosti, odcizení či zloby a nenávisti. I proto je leckdy snazší věnovat se alkoholu, neboť ten aspoň na chvíli otupí beznaděj, jež se dostaví při reálném pohledu na svět. Jediným světlým místem je snad okamžik, kdy "švábská rodina, čerstvě vykoupaná, čeká na sobotní večerní televizní film." Nedostatek citu, radosti či lidské soudržnosti se tak stávají základními vjemy, jejichž sítem prochází i malá vypravěčka. Nejhorší na jejich vyznění je ovšem její poznání, že z tohoto bohem zapomenutého a bezperspektivního místa lze jen velmi těžko uniknout. V krátkých, jazykově vytříbených textech podává Herta Müllerová dětským pohledem svědectví o životě německé menšiny v Banátu. Jednotlivé epizody jsou syrovými vizemi o pochmurné a nevlídné krajině, do… níž padá hluboký stín totalitního režimu. Napůl obdělaná a nepříliš úrodná pole, nedbale ošetřovaná zemědělským družstvem a státním statkem, zablácené a promáčené cesty a samotná vesnice se smutnými a apatickými staveními - to jsou kulisy, v nichž se každodenně konají malá, ale intenzivní dramata, v nichž ovšem mezilidské vztahy balancují na hranici nevšímavosti, odcizení či zloby a nenávisti. I proto je leckdy snazší věnovat se alkoholu, neboť ten aspoň na chvíli otupí beznaděj, jež se dostaví při reálném pohledu na svět. Jediným světlým místem je snad okamžik, kdy "švábská rodina, čerstvě vykoupaná, čeká na sobotní večerní televizní film." Nedostatek citu, radosti či lidské soudržnosti se tak stávají základními vjemy, jejichž sítem prochází i malá vypravěčka. Nejhorší na jejich vyznění je ovšem její poznání, že z tohoto bohem zapomenutého a bezperspektivního místa lze jen velmi těžko uniknout.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	148
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020431349
ISBN:	9788020431349
Edice:	Moderní světová próza
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 6. 2025 10:36
Číslo položky:	1276966

O autorech

Radka Denemarková

Radka Denemarková je česká spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudovala germanistiku a bohemistiku, roku 1997 získala na FF UK titul Ph.D. za práci s názvem: Sémiotická problematika dramatizací. Intersémiotický překlad na příkladech českých dramatizací 20. století. Problém intertextuality. V roce 2007 pobývala na tvůrčím stipendiu ve Wiesbadenu, v roce 2008 v Berlíně, v roce 2010 v rakouském Grazu, v roce 2011 na ostrově Usedom , roku 2014 ve slovinském Škocjanu a v roce 2015 v rakouské Kremži . Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, dále jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí, externě vyučovala tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Od roku 2004 je spisovatelkou na volné noze. Spolupracuje s čínským disidentem a spisovatelem Xi Zhiyuanem a německým filozofem Wolframem Tschiche . Každý rok vede dílnu tvůrčího psaní pro děti z dětských domovů v rámci festivalu OUT OF HOME. Je opakovaně hostem literárních festivalů a knižních veletrhů v Německu , USA , Švýcarsku , Rakousku , Nizozemí , Maďarsku, Kanadě, Rusku, Francii, Belgii, Číně, Kolumbii, Mexiku a mnoha dalších zemích. Její texty byly dosud přeloženy do 17 jazyků. V roce 2015 byla hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. Roku 2017 se Radka Denemarková stala "čestnou spisovatelkou města Graz" . Má syna Jana a dceru Ester . Žije v Praze. Radka Denemarková je autorkou románů, povídek, divadelních her a televizních a filmových scénářů. Pravideln...

Více od autora

Herta Müller

Herta Müllerová je německy píšící spisovatelka rumunského původu, která v roce 2009 obdržela Nobelovu cenu za literaturu. Müllerová se narodila v německy mluvící rodině žijící v Niţchidorfu/Nitzkydorfu v rumunském Banátu. Osudy její rodiny a také míst, na nichž vyrůstala, se zásadně vepsaly do jejího díla. Matka Herty Müllerové byla bezprostředně po skončení války deportována do sovětského pracovního tábora spolu s dalšími členy německé menšiny v Rumunsku. Zpět do země se vrátila až v roce 1950. Její otec byl během války členem Waffen-SS. Po válce byl jeho majetek zkonfiskován a v dobách komunistického režimu se musel živit jako řidič kamionu. Pozice německé menšiny v Rumunsku byla velmi problematická, protože Ceauşeskův režim všestranně potlačoval její práva a prosazoval „totální rumunizaci“. Rumunští Němci tak stále zůstávali cizinci v zemi, kterou obývali. Rodným jazykem Müllerové je němčina, rumunsky se naučila až na základní škole. Vystudovala germanistiku a rumunskou literaturu na univerzitě v Timişoara , přičemž od roku 1976 začala pracovat jako překladatelka ve strojní firmě, ze které však byla propuštěna kvůli odmítnutí spolupráce s tajnou policií Securitate. Po svém propuštění pracovala jako vychovatelka ve školce a soukromá učitelka němčiny. Kvůli odmítnutí spolupráce s tajnou policií byla Müllerová vystavena štvavé kampani ze strany režimu, a proto se rozhodla ve svých třiceti dvou letech opustit Rumunsko. Müllerová, spolu se svým tehdejším manželem Richardem Wagnerem, byla jednou z dvanácti tisíc etnických Němců, kteří obdrželi vízum do Spolkové republiky Německo. Ceauşeskův režim tímto způsobem Němce využíval. Za každého rumunského Němce/Němku, kteří se vystěhovali do Německa, režim obdržel několik tisíc marek. Nicméně cesta na Západ byla pro Němce velmi problematická. Aby se mohli vystěhovat, museli u místních úřadů získat potřebné dokumenty za devizy, jejichž držení bylo v Rumuns...

Více od autora