Nicolas Camille Flammarion byl francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel. Šlo o žáka pařížské hvězdárny, který se jako jeden z prvních zasadil svými díly o popularizaci vědy, a to nejen astronomie, ale také například meteorologie či geologie. Většina jeho děl byla záhy po francouzském vydání přeložena do češtiny, Flammarion se dokonce stal na nějaký čas jedním z nejpřekládanějších autorů do češtiny . Dvě okolnosti však zapříčinily, že na něj vědecká obec téměř zanevřela . Tou první byly jeho fantastické romány, které zpracovával podobně jako svá vědecká díla, a protože se sám nikdy nepovažoval za spisovatele, nedokázal či nechtěl přísně oddělovat své fantastické romány od vědeckých děl. Druhou okolností, jež vedla téměř k zatracení jeho jména i díla, byl jeho zájem o posmrtný život a projevy duše; tomuto vědeckému bádání se ke konci života věnoval se stejnou vervou jako bádání přírodovědeckým dříve. Byl neobyčejně nadaný od svého zrození. V pěti a půl letech uměl číst a psát, v deseti letech začal studovat latinu, v patnácti letech napsal své první dílo Cosmogonie universale, přírodopisnou studii o původu světa. Ve svých devatenácti napsal svoji první tištěnou knihu O mnohosti světů obydlených, která již dosáhla čtenářského úspěchu a byla přeložena do téměř všech evropských jazyků. Nesmírně aktivní byl nejen ve své astronomické literární tvorbě, kterou probudil zájem o astronomii i u lidových vrstev. Ve svých dvaceti letech se stal pomocným počtářem v Bureau des longitudes, o tři roky později vědeckým spolupracovníkem redakcí Cosmos, Magasin pittoresque a Siecle. Od roku 1882 ředitelem hvězdárny v Juvisy u Paříže , ve stejném roce založil „Měsíčnou revui astronomie, meteorologie a fysiky zeměkoule“. V ...