Knihy
Literatura faktu
Lubomír Vejražka
Nezhojené rány národa

Lubomír Vejražka
Nezhojené rány národa

2012 | Nakladatelství Baset

Kniha se věnuje dosti opomíjenému tématu rodin politických vězňů komunistického režimu padesátých a šedesátých let, také vězňům samotným, zahrnuje i „nadčasové“ kapitoly.

Úryvek z předmluvy knize od Ivo Feierabenda, emeritního profesora z State University Kalifornie v San Diegu :
„Proč je kniha důležitá k p…řečtení, i když je často drásavě provokativní a pro někoho nepříjemná, tísnivá? A proč si ta kniha zaslouží nejvyššího doporučení? Protože je to výkřik k probuzení a k boji o pravdivou minulost, o které se kvůli pohodlí či ze studu či z viny raději moc nemluví a na kterou by hodně lidí nejraději zapomnělo.“

Kniha zobrazuje nejen vnější život rodin a dopad totality na ně, zaměřuje se hodně na vnitřní dramata žen při zatčení manžela, při soudu a návštěvách. Vystihuje trvalý psychický tlak na ženy během věznění partnera, těžká rozhodování, zda se rozvést, a tak se zbavit týrání a pronásledování od komunistů. Extrémní ústrky rodin zůstaly z větší části stranou při ztvárnění padesátých let. Někteří vězni po letech pocítili dluh vůči svým manželkám a rodinám za to, že po svém propuštění viděli spíše svou pohromu než jejich tragédii, a pokud zaznamenali své osudy, příběhy nejbližších tam nepromítli.

Kniha líčí obtížnou cestu rodin k vězňům po propuštění a obráceně, cestu vězňů na svobodě ke svým nejbližším. I pevná manželství se rozpadala – vracel se jiný muž k jiné ženě.

V zahuštěné podobě se zde objevuje též realita života padesátých let, atmosféra doby, zločinnost a metody StB.

Kniha popisuje zatčení, výslechy, život v lágrech a věznicích, ale především podchycuje vnitřní prožitky vězňů a jejich deprese, nevynechává však ani chvilky radosti a přesvědčení, že vše dobře dopadne. Nechybí ukázky „soubojů“ s bachaři. Stranou nezůstávají následky lágru na duši, neurózy a strachy, dozor StB nad propuštěnými.

Nevěnuje se jen vnitřnímu a vnějšímu světu vězňů a jejich rodin. V nadčasových kapitolách přesahuje i do sou-časnosti a zabíhá do oblasti filozofie. Rozebírá údajné omluvy komunistů. Zamýšlí se, proč přišla totalita KSČ a proč se dnes do jisté míry pozapomnělo na minulou dobu. Jaký negativní dopad měla tlustá čára, kterou v devadesátých letech udělala politika i společnost za érou KSČ. Proč se nesoudily zločiny této strany. Zabývá se otázkou, zda a kdy je možné se při osobním selhání ospravedlnit vlivem doby a mládí. Uvažuje o významu „beznadějného“ odboje a důvodech vstupu do ilegality. Ukazuje různou míru spolupráce s režimem. Své místo má filozofický pohled na viny, tresty, na smysl odpuštění a lítosti, na vztah muklů k tzv. Vyššímu principu a Prozřetelnosti. Vybízí k zamyšlení nad silou člověka a jeho schopností překonat nepřekonatelné. Klade otázky, avšak ne vždy si dělá ambice odpovědět.

Zahrnuje široké spektrum motivů od hluboce osobních zpovědí přes dějové úseky až po složitá zamyšlení. Tuto škálu nebylo možné svázat do stejné formy, stylu. V tomto směru není práce typickou knihou. Přestože se skládá z mnoha rozdílných částí, jako celek vytváří harmonii; řídí se svými vlastními zákonitostmi, nikoli běžnými pravidly. Forma se podřídila knize, nikoli kniha formě. Knihu napsal život, byť se rodila s masivní podporou autora. Kniha se věnuje dosti opomíjenému tématu rodin politických vězňů komunistického režimu padesátých a šedesátých let, také vězňům samotným, zahrnuje i „nadčasové“ kapitoly.

Úryvek z předmluvy kn…ize od Ivo Feierabenda, emeritního profesora z State University Kalifornie v San Diegu :
„Proč je kniha důležitá k přečtení, i když je často drásavě provokativní a pro někoho nepříjemná, tísnivá? A proč si ta kniha zaslouží nejvyššího doporučení? Protože je to výkřik k probuzení a k boji o pravdivou minulost, o které se kvůli pohodlí či ze studu či z viny raději moc nemluví a na kterou by hodně lidí nejraději zapomnělo.“

Kniha zobrazuje nejen vnější život rodin a dopad totality na ně, zaměřuje se hodně na vnitřní dramata žen při zatčení manžela, při soudu a návštěvách. Vystihuje trvalý psychický tlak na ženy během věznění partnera, těžká rozhodování, zda se rozvést, a tak se zbavit týrání a pronásledování od komunistů. Extrémní ústrky rodin zůstaly z větší části stranou při ztvárnění padesátých let. Někteří vězni po letech pocítili dluh vůči svým manželkám a rodinám za to, že po svém propuštění viděli spíše svou pohromu než jejich tragédii, a pokud zaznamenali své osudy, příběhy nejbližších tam nepromítli.

Kniha líčí obtížnou cestu rodin k vězňům po propuštění a obráceně, cestu vězňů na svobodě ke svým nejbližším. I pevná manželství se rozpadala – vracel se jiný muž k jiné ženě.

V zahuštěné podobě se zde objevuje též realita života padesátých let, atmosféra doby, zločinnost a metody StB.

Kniha popisuje zatčení, výslechy, život v lágrech a věznicích, ale především podchycuje vnitřní prožitky vězňů a jejich deprese, nevynechává však ani chvilky radosti a přesvědčení, že vše dobře dopadne. Nechybí ukázky „soubojů“ s bachaři. Stranou nezůstávají následky lágru na duši, neurózy a strachy, dozor StB nad propuštěnými.

Nevěnuje se jen vnitřnímu a vnějšímu světu vězňů a jejich rodin. V nadčasových kapitolách přesahuje i do sou-časnosti a zabíhá do oblasti filozofie. Rozebírá údajné omluvy komunistů. Zamýšlí se, proč přišla totalita KSČ a proč se dnes do jisté míry pozapomnělo na minulou dobu. Jaký negativní dopad měla tlustá čára, kterou v devadesátých letech udělala politika i společnost za érou KSČ. Proč se nesoudily zločiny této strany. Zabývá se otázkou, zda a kdy je možné se při osobním selhání ospravedlnit vlivem doby a mládí. Uvažuje o významu „beznadějného“ odboje a důvodech vstupu do ilegality. Ukazuje různou míru spolupráce s režimem. Své místo má filozofický pohled na viny, tresty, na smysl odpuštění a lítosti, na vztah muklů k tzv. Vyššímu principu a Prozřetelnosti. Vybízí k zamyšlení nad silou člověka a jeho schopností překonat nepřekonatelné. Klade otázky, avšak ne vždy si dělá ambice odpovědět.

Zahrnuje široké spektrum motivů od hluboce osobních zpovědí přes dějové úseky až po složitá zamyšlení. Tuto škálu nebylo možné svázat do stejné formy, stylu. V tomto směru není práce typickou knihou. Přestože se skládá z mnoha rozdílných částí, jako celek vytváří harmonii; řídí se svými vlastními zákonitostmi, nikoli běžnými pravidly. Forma se podřídila knize, nikoli kniha formě. Knihu napsal život, byť se rodila s masivní podporou autora.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	709
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073401339
ISBN:	9788073401337
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 1. 2024 12:6
Číslo položky:	734213

O autorovi

Lubomír Vejražka

Lubomír Vejražka je pracovník v neziskovém sektoru , publicista a spisovatel, bývalý horolezec. Knižně a publicisticky se dlouhodobě věnoval tématu zemětřesení pod Huascaránem, při němž zahynulo 31. května 1970 celkem 14 českých horolezců a 70000 Peruánců, dlouhodobě řeší téma rodin politických vězňů komunistického režimu padesátých let a muklů samotných, taktéž napsal dvoje pohádky z prostředí mašinek. V letech 1979 až 1984 studoval na Stavební fakultě ČVUT. Na fakultě chtěl zůstat a věnovat se výuce studentů a aplikovanému výzkumu. Protože odmítl splnit požadavek katedry TZB vstoupit do KSČ, nástup na dohodnuté místo se nekonal. Od roku 1975 se věnoval závodně veslování. V dorostu získal na dvojskifu titul na mistrovství Československa, prvním rokem v mužích pak v roce 1980 titul na skifu v lehké váze. Jeho dobře nastartovanou závodní kariéru ukončil vážný úraz plic. Po vyléčení začala éra vysokohorské turistiky, později horolezectví a cestování po mimoevropských velehorách – 3x Kavkaz, 1x Fanské hory, 5x Bílé Kordilléry v Peru, 5x Himálaje; nejvyšší dosažený vrchol Kedar dom 6831 m v Garhwalském Himálaji. Po roce 1990 tři roky podnikání ve stavebnictví. Protože se již tehdy začalo rozmáhat uplácení zakázek, ukončil podnikání. Od roku 1993 se věnoval projektu Huascarán, který se vracel do roku 1970 k zemětřesení v Peru, při němž zahynulo 14 českých horolezců a 70000 Peruánců. Výsledkem se staly postupně tři knihy v letech 1995, 1999 a 2000. Čtvrtá kniha k padesátiletému výročí události vyjde na konci rolku 2020 . V rámci projektu Huascarán vznikl s ČT čtyřdílný dokumentární film Vysoko v horách And . Projekt přispěl k česko-peruánský vztahům, díky projektu si vyměnili dary prezidenti ČR a Peru Václav Havel a Alberto Fujimori, autoři projektu byli přijati dvakrát prezidentem Peru, dvakrát předsedkyní Parlamentu Peru. Záštitu nad projektem převzal p...

Více od autora