Ferdinand Knobloch
Neuróza a ty

Ferdinand Knobloch

Ferdinand Knobloch byl český psychiatr žijící od roku 1970 ve Vancouveru. Byl emeritním profesorem kanadské Univerzity Britské Kolumbie ve Vancouveru. Po maturitě na gymnáziu v roce 1935 začal studium medicíny a psychoanalýzy u doc. Hirsche, které přerušila druhá světová válka. Strávil dva roky v koncentračním táboře Flossenbürg. Jeho první žena Zuzana zemřela v Osvětimi. Lékařskou fakultu dokončil až po válce v roce 1946. Ve cvičné psychoanalýze pokračoval u Bohodara Dosužkova do roku 1948. V letech 1948–1949 odjel do Velké Británie do Londýna na roční studijní pobyt. Absolvoval stáž u Hanse Eysenka a zároveň absolvoval kurz u Anny Freudové a Melanie Kleinové. Za důležité považuje setkání s terapeutickou komunitou Maxwella Jonese v Sutton, Surrey. V roce 1952 se stal vedoucím psychiatrie Fakultní polikliniky v Praze. Společně se svou druhou ženou a spolupracovnicí Jiřinou Knoblochovou pracoval na vývoji Integrované psychoterapie. V roce 1968 byl pozván jako hostující profesor postupně na tři univerzity v USA, kde už zůstal. V roce 1970 za ním emigrovala jeho žena s dcerami. V roce 1971 se stal řádným profesorem Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru. V roce 2004 byla manželům Knoblochovým udělena cena Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Ferdinand Knobloch patří k nejvýznamnějším osobnostem české psychoterapie poválečného období. Společně se svou ženou Jiřinou Knoblochovou, je autorem Integrované psychoterapie, na jejímž vývoji pracoval zprvu sám dlouhá léta už od roku 1940. Jeho teorie vznikla jako výsledek kritického zhodnocení všech tehdy hlavních směrů v psychoterapii, včetně psychoanalýzy a behaviorálních psychoterapií, za použití originální techniky skupinového schématu, muzikoterapie, psychodramatu, psychogymnastiky a řízené abreakce. Ve své teorii čerpal myšlenky nejen z oblasti psychoterapie, ale také psychologie osobno...