Michel Faber
Neskonalá : příběh jedné lásky

2017 | Nakladatelství Argo

Michel Faber je bytostný prozaik, básním se věnoval jen okrajově a sám vtipkoval, že tímhle tempem bude mít dost materiálu na první sbírku někdy ve svých devadesáti letech. Pak ale po dvaceti letech manželství Faberova žena Eva onemocněla nevyléčitelnou rakovinou kostní dřeně a Faber se vrátil ke své původní profesi, …totiž ošetřovatelství. A právě v pokoji londýnské nemocnice, kde Eva strávila poslední měsíce svého života, vznikly první básně z předkládaného cyklu Tematicky se básně omezují na průběh nemoci, Evinu smrt a Faberův žal. Je to poezie nekompromisně upřímná, emocionálně intenzivní, místy protkaná šibeničním humorem. Drtivá většina básní je psaná volným veršem a rýmovaná sporadicky, což je paradoxně její výhoda: je mnohem přístupnější, než poezie obvykle bývá, a účinek je bezprostřednější. V těchto básních, jež ocenily i takové těžké literární váhy jako Ian McEwan, přišel Michel Faber na něco obecně sdělného: co to znamená najít životní lásku a pak ji takhle krutým způsobem ztratit. Dal hlas lidem, kteří o rakovině kvůli přetrvávajícímu tabu neumí mluvit, nemocným, kteří si své pocity nechávají pro sebe. Michel Faber je bytostný prozaik, básním se věnoval jen okrajově a sám vtipkoval, že tímhle tempem bude mít dost materiálu na první sbírku někdy ve svých devadesáti letech. Pak ale po dvaceti letech m…anželství Faberova žena Eva onemocněla nevyléčitelnou rakovinou kostní dřeně a Faber se vrátil ke své původní profesi, totiž ošetřovatelství. A právě v pokoji londýnské nemocnice, kde Eva strávila poslední měsíce svého života, vznikly první básně z předkládaného cyklu Tematicky se básně omezují na průběh nemoci, Evinu smrt a Faberův žal. Je to poezie nekompromisně upřímná, emocionálně intenzivní, místy protkaná šibeničním humorem. Drtivá většina básní je psaná volným veršem a rýmovaná sporadicky, což je paradoxně její výhoda: je mnohem přístupnější, než poezie obvykle bývá, a účinek je bezprostřednější. V těchto básních, jež ocenily i takové těžké literární váhy jako Ian McEwan, přišel Michel Faber na něco obecně sdělného: co to znamená najít životní lásku a pak ji takhle krutým způsobem ztratit. Dal hlas lidem, kteří o rakovině kvůli přetrvávajícímu tabu neumí mluvit, nemocným, kteří si své pocity nechávají pro sebe.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	143
Jazyk:	česky
ISBN10:	8025722961
ISBN:	9788025722961
Překladatel:	Viktor Janiš, Richard Podaný
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 5. 2025 11:59
Číslo položky:	1243369

O autorovi

Michel Faber

Michel Faber je spisovatel, který se narodil v Nizozemsku, poté žil a pracoval v Austrálii a poté se přestěhoval do Skotska. Narodil se v Haagu, v roce 1967 spolu s rodiči emigroval do Austrálie. Základní a střední školu navštěvoval na melbournských předměstích Boronia a Bayswater. V roce 1980 absolvoval University of Melbourne, kde studoval nizozemštinu, filozofii, rétoriku, anglický jazyk a literaturu. Poté pracoval jako uklízeč a v podobných profesích. Poté získal kvalifikaci zdravotní sestry a pracoval tak v nemocnici v Sydney až do poloviny 90. let 20. století. V roce 1993 se svou druhou ženou a rodinou emigroval do Skotska. V červenci 2014 jeho druhá žena zemřela na rakovinu. Ve Skotsku je považován za skotského autora. Většinu literárních cen získal ve Skotsku, žije ve Skotsku a jeho díla vydává skotský vydavatel. V Austrálii je považován na Australana, protože zde dlouho žil, absolvoval studia a některé kratší povídky jsou zasazené do Austrálie. V Nizozemsku je považován na Holanďana. V roce 2001, kdy vyšla jeho kniha Kvítek karmínový a bílý, jej přesvědčoval jeho nakladatel Canongate Books, aby zažádal o britské občanství, aby mohl být nominován na Man Bookerovu cenu, která je udělována pouze držitelům pasu zemí Commonwealthu. Faber odmítl, neboť nesouhlasil se zapojením Británie do války v Afghánistánu a Iráku. Faber má stále nizozemské občanství. Sám sebe neoznačuje žádnou národností. Píše od 14 let. Od 90. let 20. století za podpory své druhé ženy Evy se účastnil a vítězil v literárních soutěžích krátkých povídek. První jeho publikovanou knihou je Někdy prostě prší v roce 1998. Jde o sbírku povídek, která obsahuje tři díla, která byla oceněna. Titulní povídka vyhrála soutěž Iana St Jamese v roce 1996, povídka Ryby téhož roku získala Macallan Prize a o rok později s povídkou Půl milionu liber a zázrak vyhrál Neil Gunn Award. Prvn...

Více od autora