Knihy
Poezie
Karel Boušek
Nenapodobitelné oči

Karel Boušek
Nenapodobitelné oči

1989 | Nakladatelství Československý spisovatel

Poezie

Sbírka básní obsahuje momentky i nápovědi problémů, kolem nichž básník nemohl projít lhostejně. Autor dosáhl v této knize prostoty a samozřejmosti. Vyslovuje svou neustálou potřebu spojení se světem; vzrušují ho především etické otázky. Sbírka básní obsahuje momentky i nápovědi problémů, kolem nichž básník nemohl projít lhostejně. Autor dosáhl v této knize prostoty a samozřejmosti. Vyslovuje svou neustálou potřebu spojení se světem; …vzrušují ho především etické otázky.

Stav

Dobrý

lehce zašlý hřbet

Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7.

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlý hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	78
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020200509
ISBN:	9788020200501
Ilustrátor:	Olga Vychodilová
Edice:	České básně
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 1. 2026 9:12
Číslo položky:	1530013

O autorovi

Karel Boušek

Karel Boušek byl český básník, překladatel a politický pracovník. Narodil se jako syn cukrářského dělníka, předválečného člena KSČ. Roku 1942 absolvoval obchodní školu a obchodní akademii v Chocni a pak do roku 1945 pracoval v kanceláři nemocnice v Ústí nad Orlicí. V letech 1945–1947 působil ve Východočeském rozhlasu v Pardubicích a krátce v redakci Mladé fronty. Poté byl propagačním pracovníkem firmy Velton v Hradci Králové a později ředitelem národního podniku Panar v Praze. V letech 1951–1967, kdy pracoval v Gramofonových závodech , připravil řadu literárních pořadů pro Divadlo hudby, jehož byl ředitelem. Od roku 1967 do roku 1969 byl politickým pracovníkem oddělení kultury sekretariátu ÚV KSČ, v letech 1970–1971 ředitelem odboru knižní kultury Ministerstva kultury ČSR a pak do roku 1976 ředitelem Divadelní a literární agentury DILIA, pro kterou připravil řadu literárních pásem. Poté se stal šéfredaktorem nakladatelství Odeon a roku 1984 odešel do důchodu. Debutoval ještě během středoškolských studií ve Studentském časopise a roku 1940 sbírkou básní Probuzené město, ve které se přihlásil k odkazu Jiřího Wolkra. Hned jeho následující sbírka Prameny žízní se ale vyznačuje katolickou orientací, křesťanskou symbolikou a hymnickým patosem. Následujících třicet let nepublikoval a věnoval se své profesní a politické činnosti. Až roku 1971 vydal sbírku básní Ploty. Po ní následovala celá řada dalších sbírek a výborů, které upevnily jeho postavení jako jednoho z oficiálních básníků normalizačních sedmdesátých a osmdesátých let. Kromě lyrické poezie a písňových textů psal také básně s politicky orientovanými náměty. Patřil tak mezi prorežimní autory a roku 1982 obdržel titul zasloužilý umělec. Po roce 1990 uveřejnil už jen dva tituly, ale roku 1995 obdržel Cenu Jiřího Wolkera. Za jazykové spolupráce překládal poezii z bulharštiny a němčiny....

Více od autora