Knihy
Ostatní
Humor
Miloslav Švandrlík
Nemravná dívka na vdávání

Miloslav Švandrlík
Nemravná dívka na vdávání

2018 | Nakladatelství Epocha

Česká historie – oblíbené téma Miloslava Švandrlíka, je v jeho podání vždy trochu za hranou pojetí, jež známe ze školy. Ani v příběhu knížete Břetislava a sličné Jitky tomu není jinak. Humorista se moc neohlíží na Kosmovo hodnocení politiky přemyslovských vládců a Jitku nám líčí jako nepříliš cudnou řeholnici svinibrod…ského kláštera. V takové interpretaci se jeví i státnická moudrost jako zajímavá fraška, zinscenovaná pro uklidnění mezinárodní zápletky a po mnoha staletích též pro pobavení publika. Česká historie – oblíbené téma Miloslava Švandrlíka, je v jeho podání vždy trochu za hranou pojetí, jež známe ze školy. Ani v příběhu knížete Břetislava a sličné Jitky tomu není jinak. Humorista se mo…c neohlíží na Kosmovo hodnocení politiky přemyslovských vládců a Jitku nám líčí jako nepříliš cudnou řeholnici svinibrodského kláštera. V takové interpretaci se jeví i státnická moudrost jako zajímavá fraška, zinscenovaná pro uklidnění mezinárodní zápletky a po mnoha staletích též pro pobavení publika.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 11. 12. 2025.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 11. 12. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	200
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075571398
ISBN:	9788075571397
Ilustrátor:	Jiří Winter-Neprakta
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 11:54
Číslo položky:	990987

O autorovi

Miloslav Švandrlík

Miloslav Švandrlík byl český spisovatel a humorista. Používal také pseudonym Roman Kefalín. Lze se také setkat s křestním jménem Miroslav, které je však chybné. Po vystudování základní školy prošel několik zaměstnání, také absolvoval dvouleté studium na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Po roce 1950 získal maturitu . V letech 1951–1953 studoval na DAMU, studia však po dvou letech zanechal. Po ukončení studia se stal asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům TP, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak se stal profesionálním spisovatelem. Jeho nejúspěšnějším dílem se stalo dílo Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, které znázorňovalo ironizující a satirickou formou absurdity v tehdejší socialistické armádě. Vše co psal, bylo humoristického až satirického charakteru. Spolupracoval i s celou řadou časopisů a divadel. V těchto časopisech se často podílel na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. V letech 1990 až 1997 vystupoval na besedách a doprovodných pořadech k výstavám Masarykova demokratického hnutí. M. Švandrlík zemřel v Praze, ale je pohřben v Kutné Hoře na hřbitově u Nejsvětější Trojice. Seznam 307 Švandrlíkových hororových povídek se nachází v článku Seznam hororových povídek Miloslava Švandrlíka. Dlouho žil na pražském Chodově; několik dní před jeho smrtí v říjnu 2009 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 11. 21. dubna 2010 bylo na jeho počest pojmenováno prostranství na Chodově mezi ulicemi Skřivanova a Lažanského, Švabinského a 7. května. Na tomto náměstí byla 14. října 2010 odhalena jeho busta od českého sochaře Miro...

Více od autora