Knihy
Josef Matoušek
Německý těsnopis na podkladě české soustavy H.M...

Josef Matoušek: Německý těsnopis na podkladě české soustavy H.M. se dvěma úlohami

Josef Matoušek, Jan Petrásek
Německý těsnopis na podkladě české soustavy H.M. se dvěma úlohami

1943 | Nakladatelství Orbis

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	61, [III]
Jazyk:	česky , německy
Edice:	Domácí učení
Vydání:	II. opravené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 6. 2024 11:5
Číslo položky:	880499

O autorech

Josef Matoušek

Josef Matoušek byl synem někdejšího národně demokratického ministra průmyslu, obchodu a živností Josefa Matouška. Vystudoval Vančurovo gymnázium na Smíchově a poté historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl žákem Josefa Šusty. V roce 1931 začal pracovat v Archivu země České. Badatelsky se zajímal zejména o 15. a 16. století a české dějiny v 19. století. Politicky byl činným v Československé národní demokracii a poté v Národním sjednocení. Kritizoval Benešovu politiku a požadoval lepší vztahy s tehdejším Polskem a Itálií. V mnoha svých názorech se shodoval s Karlem Kramářem. Během Mnichovské krize jednoznačně podporoval obranu země a byl i spoluautorem manifestu českých historiků, který byl adresován historikům francouzským. Po německé okupaci se stal členem Národního souručenství a Českého svazu pro spolupráci s Němci, který však na rozdíl od kolaborantské Česko-německé společnosti odmítal proněmecký aktivismus. Ve svých článcích se Matoušek zastával Čechů v okupovaném pohraniční, kladl důraz za ochranu českého jazyka, národního hospodářství a kultury a taktéž požadoval větším míru autonomie. Měl i podíl vydání Balbínovy Obrany jazyka slovanského, zvláště českého. Ve svých politických názorech byl pořád českým nacionalistou. Vedl korespondenci se svými známými ze studií v Římě, kteří byli fašisticky zaměření, ale nesouhlasili s italským spojenectvím s nacistickým Německem. V listopadu 1939 se podílel na přípravě Opletalova pohřbu, 16. listopadu vymohl studentům audienci u prezidenta Háchy, ke které však vzhledem k následujícím událostem již nedošlo. 17. listopadu 1939 byl okolo čtvrté ráno zatčen gestapem v bytě svých rodičů a téhož dne bez soudu popraven v ruzyňských kasárnách. Popraven byl jako první z popravených toho dne.

Více od autora

Jan Petrásek

Prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc. . Narodil se ve Vrátě u Českých Budějovic, ale během 2. světové války se rodina přestěhovala do Třeboně, kde v roce 1948 absolvoval gymnázium, poté byl přijat ke studiu na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, které ukončil v roce 1953. Již jako medik pracoval v laboratořích 3. interní kliniky pod vedením profesora Jiřího Šonky. Po promoci nastoupil jako sekundární lékař do nemocnice v Českém Krumlově, působil krátce i jako obvodní a závodní lékař v Horní Plané a ve Větřní. Od roku 1956 nastoupil jako sekundární lékař 3. interní kliniky ; této interní klinice zůstal věrný po celý život. V roce 1964 obhájil kandidátskou práci na téma „Klinický význam některých metabolitů katecholaminů“. V roce 1969 se stal odborným asistentem kliniky, v roce 1972 obhájil habilitační práci na téma „Současné možnosti klinické diagnostiky a léčby feochromocytomu“, a v roce 1975 byl jmenován docentem vnitřních nemocí. Doktorskou práci, rovněž s tématem feochromocytomu, obhájil v roce 1981 a v roce 1983 byl jmenován profesorem pro obor vnitřních nemocí. Dlouhá léta byl zástupcem přednosty kliniky a zastával řadu pedagogických funkcí na tehdejší Fakultě všeobecného lékařství. Nejprve se plně věnoval endokrinologii. Publikoval desítky článků v českých periodikách, byl členem výboru Československé endokrinologické společnosti. V paměti všech žáků je však spojován především s kardiologií. V roce 1970 se významně podílel na vzniku jedné z prvních koronárních jednotek v Československu. Zkušenosti čerpal i ze zahraničních pobytů v Dánsku a Německu. V roce 1976 získal v Německu první zkušenosti s echokardiografií a na 3. interní klinice vybudoval první echokardiografi ckou laboratoř. Vydal první české publikace v tomto oboru. Vytvořil na klinice funkční kardiologickou skupinu. Podílel se na vzniku katetrizační laboratoře. V 1. polovině 80. let se stal vedoucím redaktorem Časopisu lékařů českých, který redigoval ...

Více od autora