Jan Drda
Němá barikáda

1950 | Státní nakladatelství dětské knihy SNDK

Deset chronologicky sest. pov. z okupace a praž. povstání: "Včelař" - Řídící Havlík, ačkoli tím dával v sázku život, skrýval parašutisty, kteří podávali zprávy, do zahraničí. "Vyšší princip" Za heydrichiády přišli o život tři gymnasisté. Statečnost prokázal profesor, kterému přezdívali Vyšší princip. "Hlídač dynanamitu…" Parta ze šachty Anna Marie vyhazuje do povětří něm. nákl. vlaky do té doby, než je prozrazena obaly z dynamit. patron. "Vesnická historie" - Zemědělec Joudal udával ze msty nacistům své spoluobčany. Ti na něm vykonali spravedlivý rozsudek. "Nenávist" Účetní Babánek se naučil na lidových střelnicích střílet a když přišel čas, toto své umění na nenáviděných nacistech uplatnil. "Padlý beze jména" - Ukrajinský námořník Hryhoryj utekl před Prahou z něm. zajetí a jako neznámý železničář padl v prvních řadách revoluce. "Pancéřová pěst" Zámečnický učeň Pepík bojoval přes zákaz otcův na barikádě a zneškodnil panc. pěstí nacist. tank. "Zákeřník" Sadistický něm. vojenský lékař střílí za povstání po dětech. Je dopaden a na místě potrestán. "Až vstanou mrtví" Ve starém lomu, kde Němci popravovali obyvatele nedaleké vesnice, se ukryli partyzáni. Přepadli kamion něm. vojáků, mezi nimiž byl i bavor. dentista, který se vyhlazování vesnice zúčastnil. "Němá barikáda" vypráví o tichém hrdinství praž. lidu za revoluce. Stejnojmenný film byl sestaven z několika povídek této knihy. Deset chronologicky sest. pov. z okupace a praž. povstání: "Včelař" - Řídící Havlík, ačkoli tím dával v sázku život, skrýval parašutisty, kteří podávali zprávy, do zahraničí. "Vyšší princip" Za heydri…chiády přišli o život tři gymnasisté. Statečnost prokázal profesor, kterému přezdívali Vyšší princip. "Hlídač dynanamitu" Parta ze šachty Anna Marie vyhazuje do povětří něm. nákl. vlaky do té doby, než je prozrazena obaly z dynamit. patron. "Vesnická historie" - Zemědělec Joudal udával ze msty nacistům své spoluobčany. Ti na něm vykonali spravedlivý rozsudek. "Nenávist" Účetní Babánek se naučil na lidových střelnicích střílet a když přišel čas, toto své umění na nenáviděných nacistech uplatnil. "Padlý beze jména" - Ukrajinský námořník Hryhoryj utekl před Prahou z něm. zajetí a jako neznámý železničář padl v prvních řadách revoluce. "Pancéřová pěst" Zámečnický učeň Pepík bojoval přes zákaz otcův na barikádě a zneškodnil panc. pěstí nacist. tank. "Zákeřník" Sadistický něm. vojenský lékař střílí za povstání po dětech. Je dopaden a na místě potrestán. "Až vstanou mrtví" Ve starém lomu, kde Němci popravovali obyvatele nedaleké vesnice, se ukryli partyzáni. Přepadli kamion něm. vojáků, mezi nimiž byl i bavor. dentista, který se vyhlazování vesnice zúčastnil. "Němá barikáda" vypráví o tichém hrdinství praž. lidu za revoluce. Stejnojmenný film byl sestaven z několika povídek této knihy.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
Stav Dobrý neautorský podpis	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý neautorská dedikace, natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	115 , 6 nečíslovaných listů barevných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Paukert
Edice:	Knižnice pro střední školy
Vydání:	Vydání osmé (první ve SNDK)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 5. 2024 10:53
Číslo položky:	855049

O autorovi

Jan Drda

Jan Drda byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny a zasloužilý umělec . Narodil se v Příbrami jako syn dělníka a nalezenkyně. V roce 1921 ztratil matku, která zemřela při porodu dalšího dítěte. Jeho otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii pak vychovával dědeček. Měl se vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě. Od mládí psal povídky i hry pro ochotnické divadlo. Studium filologie nedokončil, zato už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal v 25 letech. V letech 1937 až 1942 byl redaktorem Lidových novin, do kterých přispíval fejetony, črtami a reportážemi. Po osvobození přesídlil do Svobodných novin, později do deníku Práce, aby se v roce 1948 vrátil do Lidových novin, tentokrát jako jejich šéfredaktor . Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, nicméně inklinoval k ní již před druhou světovou válkou a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa. Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce. V roce 1955 obdržel Řád republiky. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 a v parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do roku 1960. V letech 1949 až 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. Společně s Václavem Řezáčem se podíleli na vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů, u některých z nich má podíl i na jejich odsouzení a věznění. Drda a Řezáč nevybíravě postupovali zejména proti katolicky orientovaným a ke katolicismu inklinujícím autorům jako byli Jakub Deml, Jan Zah...

Více od autora