Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Vladimír Karbusický
Nejstarší pověsti české

Vladimír Karbusický
Nejstarší pověsti české : fantazie, domněnky, fakta

1966 | Nakladatelství Mladá fronta

Autor vykládá v knize poprvé soustavně svou koncepci vzniku, vývoje a žánrové podstaty starých pověstí českých, kterou zatím publikoval v různých článcích. V přímém protikladu k dosud vžitým představám dokládá, že staré pověsti české nevznikly v lidu, nepocházejí z pravěku, nejsou ryze českým výtvorem, že naopak vznikl…y teprve ve vyšším raně feudálním prostředí, pocházejí až z historické doby 10. až 11. století a jsou většinou odvozeny ze světa germánské epiky. Monografické zpracování problému připravil pro tisk pod názvem Počátky ústní slovesnosti v přemyslovských Čechách. Autor vykládá v knize poprvé soustavně svou koncepci vzniku, vývoje a žánrové podstaty starých pověstí českých, kterou zatím publikoval v různých článcích. V přímém protikladu k dosud vžitým představá…m dokládá, že staré pověsti české nevznikly v lidu, nepocházejí z pravěku, nejsou ryze českým výtvorem, že naopak vznikly teprve ve vyšším raně feudálním prostředí, pocházejí až z historické doby 10. až 11. století a jsou většinou odvozeny ze světa germánské epiky. Monografické zpracování problému připravil pro tisk pod názvem Počátky ústní slovesnosti v přemyslovských Čechách.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	321 , 12 nečíslovaných obrazových příloh (některé složené)
Jazyk:	česky
Edice:	29. svazek ed. 29. svazek ed. Kolumbus
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 6. 2025 11:27
Číslo položky:	1255691

O autorovi

Vladimír Karbusický

Vladimír Karbusický byl český muzikolog, folklorista, sociolog, estetik, pedagog a publicista. Studoval na ČVUT a na Univerzitě Karlově . Po obhajobě disertační práce působil jako vědecký pracovník v Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV. Aktivně se zúčastnil výzkumu lidové kultury českých kolonistů v rumunských Karpatech. V letech 1955–1966 se věnoval práci o nejstarších českých pověstech. V roce 1958 vydal metodologicky významnou studii o datování vojenských lidových písní v Čechách. Od roku 1962 se zaměřoval na výzkum hudebnosti v průmyslových centrech a začal se orientovat na hudebně-sociologické problémy. V roce 1966 přešel do Ústavu hudební vědy ČSAV a vydal metodologicky i materiálově objevnou, dodnes inspirativní knihu Mezi lidovou písní a šlágrem, náčrt dějin profánního zpěvu v Čechách. Jeho „kacířská“ práce Podstata umění, kritický pohled na genezi a interpretaci teorie odrazu, byla hned po vyjití zabavena a Karbusického práce dány na index. Po srpnu 1968 odešel do SRN, kde působil nejprve jako vědecký pracovník, později jako vysokoškolský učitel. Vedle hudební sociologie se věnoval především sémiotice a sémantice hudby. V roce 1976 založil katedru systematické hudební vědy na univerzitě v Hamburku, kde působil jako profesor. Od roku 1991 přednášel jako hostující profesor i na našich univerzitách. V SRN žil nedaleko Hamburku v Buchholz , pohřben je na Lesním hřbitově v Hamburku. Do dějin evropské hudební vědy vstoupil jako autor originálních sociologických, sémiotických a hudebně-antropologických studií, v nichž obdivuhodným způsobem stmeluje etnografický a historický výzkum s aspektem etnomuzikologickým a všeobecně antropologickým. Významným způsobem zasáhl do bádání v oblasti starých českých pověstí a legend. Z muzikologického hlediska rozpoznal a dal jejich původ do souvislosti s dvorskou zpěvní epikou, čímž ...

Více od autora