Knihy
Beletrie
Severská literatura
Arto Paasilinna
Nejdelší chobot ve Finsku

Arto Paasilinna
Nejdelší chobot ve Finsku

2016 | Nakladatelství Hejkal

Slonice Emilka se narodila s čistokrevným cirkusáckým rodokmenem a odmalička byla zvyklá na manéž i na svou mladou cvičitelku Lucii. Roku 1986 oběma nastaly těžké časy, když ve Finsku začal platit zákon, podle nějž divoká zvířata nesmějí být chována za účelem předvádění. Lucia se od své svěřenkyně odmítne odloučit a za…čne hledat nové způsoby společné obživy. Na nějaký čas se řešením stane Rusko, kde provozují potulný cirkus ve vagonu sibiřské dráhy. Stesk po Finsku je ale za čas přivede zpět a nastává groteskní anabáze, jak se Lucia snaží pro svého třítunového miláčka najít útočiště a uplatnění. Není to snadné, když EU prakticky znemožnila jakýkoli legální způsob. Obě cestovatelky získají i agilní nepřátele, ať už je to velkouzenář, kterému Lucia nabídla ve slabé chvilce slona na porážku a který už má v hlavě recept na báječné sloní klobásy, nebo skupina aktivistů s názvem Svobodu slonovi, připravená Emilku i zabít, aby "netrpěla v zajetí". Na druhé straně potkává půvabná artistka dostatek odhodlaných mužů, jejichž ochotné pomoci se dá bez výčitek využít... V dalším ze svých románů se oblíbený finský humorista pod formou absurdní grotesky dotýká vážných témat individuální svobody, opět k tomu užívá osvědčenou metaforu divokého zvířete, jen tentokrát netypicky obsadil do hlavní role ženu. Slonice Emilka se narodila s čistokrevným cirkusáckým rodokmenem a odmalička byla zvyklá na manéž i na svou mladou cvičitelku Lucii. Roku 1986 oběma nastaly těžké časy, když ve Finsku začal platit zák…on, podle nějž divoká zvířata nesmějí být chována za účelem předvádění. Lucia se od své svěřenkyně odmítne odloučit a začne hledat nové způsoby společné obživy. Na nějaký čas se řešením stane Rusko, kde provozují potulný cirkus ve vagonu sibiřské dráhy. Stesk po Finsku je ale za čas přivede zpět a nastává groteskní anabáze, jak se Lucia snaží pro svého třítunového miláčka najít útočiště a uplatnění. Není to snadné, když EU prakticky znemožnila jakýkoli legální způsob. Obě cestovatelky získají i agilní nepřátele, ať už je to velkouzenář, kterému Lucia nabídla ve slabé chvilce slona na porážku a který už má v hlavě recept na báječné sloní klobásy, nebo skupina aktivistů s názvem Svobodu slonovi, připravená Emilku i zabít, aby "netrpěla v zajetí". Na druhé straně potkává půvabná artistka dostatek odhodlaných mužů, jejichž ochotné pomoci se dá bez výčitek využít... V dalším ze svých románů se oblíbený finský humorista pod formou absurdní grotesky dotýká vážných témat individuální svobody, opět k tomu užívá osvědčenou metaforu divokého zvířete, jen tentokrát netypicky obsadil do hlavní role ženu.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	188
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086026795
ISBN:	9788086026794
Překladatel:	Markéta Hejkalová
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	4. 12. 2024 10:26
Číslo položky:	1077196

O autorovi

Arto Paasilinna

Arto Paasilinna byl finský spisovatel, autor převážně humoristických románů. V současnosti je nejprodávanějším finským autorem. Jeho knihy se překládají do řady cizích jazyků. Narodil se v obci Kittilä za severním polárním kruhem. Jeho rodiče byli Väinö Paasilinna, původním jménem Gullstén, a Hilda-Maria Paasilinna . Měl čtyři bratry a dvě sestry, z nichž někteří byli také významnými osobnostmi finské kultury. Erno Paasilinna byl novinář a spisovatel, který za sbírku esejů Yksinäisyys ja uhma získal několik literárních cen. Reino Paasilinna byl mezi lety 1996 a 2009 poslancem Evropského parlamentu. Mauri Paasilinna je také spisovatelem a pracuje ve státní správě. Arto Paasilinna pracoval pro noviny Nuoren Voiman Liitto, Nuori Voima-lehti a pro týdeník Apu. V roce 1975 začal být nespokojen s prací novináře. Prodal svou loď, aby byl finančně zajištěn a mohl napsat svou první knihu Jäniksen vuosi . Kniha měla dobrý čtenářský ohlas a Paasilinna se stal nezávislým spisovatelem. Knihy Zajícův rok a Vlčí léto laponského mlynáře byly zfilmovány. V roce 2006 navštívil Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě, kam jej pozvala ředitelka veletrhu, překladatelka z finštiny a bývalá kulturní atašé v Helsinkách Markéta Hejkalová. V říjnu 2009 prodělal mozkovou mrtvici, částečně ztratil paměť a od dubna 2010 žil v domě s pečovatelskou službou. Zde také v roce 2018 zemřel.

Více od autora