Knihy
Beletrie
Česká literatura
Antal Stašek
Nedokončený obraz + Staří mládenci a jiné povíd...

Antal Stašek: Nedokončený obraz + Staří mládenci a jiné povídky

Antal Stašek, Božena Viková-Kunětická
Nedokončený obraz + Staří mládenci a jiné povídky

1901 | Nakladatelství F. Šimáček

Obsažené svazky:

Staří mládenci a jiné povídky 1901 (147 s.)
Nedokončený obraz, román 1901 (303 s., 2. vyd.)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Poznámka:	2 díla v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	147 + 303
Jazyk:	česky
Edice:	31. svazek ed. 31. svazek ed. Libuše, matice zábavy a vědění
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 7. 2024 9:57
Číslo položky:	897988

O autorech

Antal Stašek

Antal Stašek, vlastním jménem Antonín Zeman, byl český spisovatel a právník. Narodil se jako první z deseti dětí v rodině písmáka Antonína Zemana st. Vystudoval gymnázium v Jičíně a Krakově, kde byl u svého strýce. Po získání maturity studoval práva v Praze a v Krakově. Během studia ještě učil na českém dívčím ústavu češtinu a dějepis. Pracoval též krátce v redakcích novin, přispíval např. do Národních listů, Květů. V roce 1866 univerzitu v Krakově dokončil a získal titul doktora práv. Následně působil jako advokátní pomocník v Kolíně a v Praze . V letech 1874–1875 působil v Rusku v Petrohradu jako soukromý vychovatel. Od r. 1877 působil jako advokát v Semilech a začal se angažovat také politicky. Zde se mu narodil syn Kamil Zeman později známý pod pseudonymem Ivan Olbracht, V letech 1889 až 1895 byl zemským poslancem za Národní stranu, byť v mládí „souzněl s mladočechy“. Do sněmu byl zvolen v zemských volbách roku 1889 za městskou kurii, obvod Lomnice, Nová Paka, Sobotka. Od r. 1913 žil v Praze-Krči v ulici U Kola čp. 173 a pokračoval ve své literární tvorbě. V letech 1919–1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Českou státoprávní demokracii respektive z ní vzniklou Československou národní demokracii. Mandát nabyl v prosinci 1919 místo Josefa Svatopluka Machara. V Praze nakonec i zemřel ve vysokém věku 88 let. Jeho dílo se týká Podkrkonoší. Byl velmi silně ovlivněn socialismem. Objevují se u něj témata, která byla v české literatuře mnohokrát rozvedena . A. Stašek je pravděpodobně jedním z prvních českých spisovatelů, kteří s těmito m...

Více od autora

Božena Viková-Kunětická

Božena Viková-Kunětická, rozená Novotná , byla česká nacionalistická politička, spisovatelka a dramatička. V roce 1912 byla jako historicky první žena zvolena na Český zemský sněm. Narodila se v rodině Jana Novotného, obchodníka s obilím a hostinského v Zámecké ulici v domě čp. 22 a Barbory Novotné-Šoltové z Mnětic. Měla dvě mladší sestry Annu Novotnou a Marii Novotnou. Vzdělání získala na školách v Pardubicích. Chtěla být herečkou, učila se u Otilie Sklenářové-Malé, roku 1881 absolvovala úspěšně zkoušku v divadle a odešla hrát do Prahy, kde se ubytovala u paní Brückové ve Ferdinandské ulici čp. 41. Roku 1884 její herecká dráha skončila, tajně se provdala za cukrovarnického úředníka Josefa Vika a věnovala se rodinnému životu. Po sňatku se kvůli Vikovu zaměstnání museli hodně stěhovat. V prvních letech manželství jej doprovázela do Štětí, Mostu a Duchcova, v 90. letech žili v Pečkách, Uhříněvsi a skončili Českém Brodě, kde Vik roku 1919 zemřel. Měli spolu tři děti: dceru Vlastu Vikovou a dva mladší syny, kteří zemřeli ještě malí. Božena Viková-Kunětická vstoupila do politiky roku 1909 za Národní stranu svobodomyslnou a v roce 1912 se stala vůbec první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu . Český místodržitel hrabě Thun jí ale odmítl vystavit patřičná osvědčení a její mandát nebyl uznán. Sněm se v této době kvůli českoněmeckým sporům nescházel a následně byl Anenskými patenty v roce 1913 rozpuštěn. V letech 1918–1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii . Po parlamentních volbách v roce 1920 získala senátorské křeslo v Národním shromáždění za národní demokraty. Mandát nabyla ale až dodatečně roku 1925 jako náhradnice poté, co rezignoval senátor Jan Herben. V senátu zasedala jen krátkou dobu...

Více od autora