Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos
Nebezpečné známosti

1968 | Nakladatelství Odeon

Román francouzského spisovatele Choderlose de Laclose, který vyšel prvně v roce 1782 a svou otevřenou kritikou mravů a vztahů určitých společenských vrstev si získal velkou pozornost. V téměř 200 dopisech autor vypráví příběh dvou libertinských šlechticů – Vikomta de Valmont a Markýzy de Merteuil – jejichž největší zál…ibou je zahrávání si s city ostatních lidí. Bezostyšně svádějí a následně vypočítavě odvrhují nevinné oběti. Brzy se však sami dostávají do nebezpečně úzkých smyček svých vlastních her. Román francouzského spisovatele Choderlose de Laclose, který vyšel prvně v roce 1782 a svou otevřenou kritikou mravů a vztahů určitých společenských vrstev si získal velkou pozornost. V téměř 200 dopi…sech autor vypráví příběh dvou libertinských šlechticů – Vikomta de Valmont a Markýzy de Merteuil – jejichž největší zálibou je zahrávání si s city ostatních lidí. Bezostyšně svádějí a následně vypočítavě odvrhují nevinné oběti. Brzy se však sami dostávají do nebezpečně úzkých smyček svých vlastních her.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	398
Jazyk:	česky
Překladatel:	Dagmar Steinová
Edice:	Světová knihovna
Vydání:	Vydání druhé, v Odeonu první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 7. 2025 15:51
Číslo položky:	1325807

O autorovi

Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos

Pierre Ambroise Choderlos de Laclos , francouzský důstojník z povolání a plodný spisovatel různých žánrů a témat, proslulý především svým románem v dopisech Nebezpečné známosti . Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos se narodil jako druhý syn do rodiny právníka a správního úředníka, povýšeného do šlechtického stavu až roku 1750; otec si přál, aby se věnoval vojenské dráze. Zvolil dělostřelectvo, přestože možnosti postupu měl omezené kvůli svému původu, technická povaha tohoto vojska však vyhovovala jeho matematickému nadání. V roce 1760 byl přijat do Královské dělostřelecké školy v La Fère. Roku 1761 byl povýšen na podporučíka, o rok později na poručíka druhé třídy. V touze po výbojích a slávě se dal přidělit ke koloniální brigádě, posádkou v La Rochelle. Pařížský mír však ukončil sedmiletou válku a mladý poručík musel krotit svoji ctižádost ve všednosti posádkového života u 7. dělostřeleckého pluku roku 1763 v Toul, kde se stal svobodným zednářem v lóži L'Union, a poté ve Štrasburku , Grenoblu a v Besançonu . Toho roku byl přijat do pařížské zednářské lóže Jindřicha IV. a stal se tam Ctihodným mistrem. O rok později pronesl ve Velkém Orientu Francie řeč, v níž navrhl přijímat i ženy. Roku 1771 byl po výsluze let povýšen na kapitána, a tím měl zůstat sedmnáct let, skoro až do revoluce. Tento chladný a logický dělostřelec jemných způsobů se mezi drsnými vojáky nudil. Aby se zaměstnal, studoval literaturu a začal psát. První veršovaná dílka otiskl v Almanachu múz. Inspirován románem Marie-Jeanne Riccoboniové , napsal komickou operu Ernestine, k níž složil hudbu rytíř de Saint-Georges. Dílo, provedené pouze 19. července 1777 před královnou Marií Antoinettou, zcela propadlo. Téhož roku byl pověřen založením nové dělostřelecké školy ve Valence, kam byl později přijat mj. mladý Napoléon Bonaparte. Po návratu do Besançonu násled...

Více od autora