Hodnocení knihy

Návrat Filipa Latinovicze

Miroslav Krleža

Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění | 1959

Kategorie:

Beletrie 41952x

Ostatní beletrie 1404x

Štítky:

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	300
Jazyky:	česky
Překladatel:	Věra Vrzalová
Edice:	209. svazek ed. Světová četba 679x
Vydání:	3
Vydáno v:	Praha
Náklad:	14 000 ks
Poznámka:	obálka František Muzika
Vystaveno:	po 31. května 2021 14:25
Číslo položky:	189702

Popis
Komentáře

Filip Latinovicz, dekadentní, osamocený, sensitivní malíř, vysilovaný tvůrčími vzruchy a napětími a vyčerpávaný mnoha niterními komplexy, se po návratu do rodného kraje dostává do atmosféry, v které žije jeho matka - do světa bigotní šlechty a procovských maloměšťáckých zbohatlíků, do světa přetvařujících se vyděračů, prol haných podlízavců, zvrácených intelektuálů, degeneriků, hypochondrů a mravních zvrhlíků - a bolestně se s touto atmosférou střetává.

Komentáře ke knize

Miroslav Krleža 27x

Miroslav Krleža byl chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista. Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil – před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen , Književna republika , Danas a Pečat . V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě. Krležu proslavila mnohá díla; jak romány , tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek. Jeho díla přeložil do češtiny Dušan Karpatský. V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora. V anketě Největší Chorvat se umístil na čtvrtém místě za J. B. Titem, Nikolou Teslou a Ruđerem Boškovićem.

Návrat Filipa Latinovicze