Karel Löbl
Navařování

1961 | Státní nakladatelství technické literatury

Navařování / Karel Löbl.
Technologie, zásady využití a ekonomická hlediska navařování různými postupy s informacemi o automatizaci a kontrole navařovaných součástí.
Určeno pro kvalifikované svářeče ve strojírenské výrobě, pro svářečské mistry a technology a pomůcka pro žáky odborných škol a závodních škol práce….
1. vydání. Navařování / Karel Löbl.
Technologie, zásady využití a ekonomická hlediska navařování různými postupy s informacemi o automatizaci a kontrole navařovaných součástí.
Určeno pro kvalifikované sv…ářeče ve strojírenské výrobě, pro svářečské mistry a technology a pomůcka pro žáky odborných škol a závodních škol práce.
1. vydání.

s kódem BREZEN26: 90 Kč

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	132
Jazyk:	česky
Edice:	42. svazek ed. 42. svazek ed. Knižnice strojírenské výroby
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 5. 2017 15:20
Číslo položky:	11885

O autorovi

Karel Löbl

Karel Löbl byl český a československý vědec, politik Československé strany socialistické, poslanec České národní rady a Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace, dlouholetý ministr vlád České socialistické republiky. K roku 1969 se uváděl jako výzkumný pracovník, bytem Praha. Absolvoval ČVUT. Do roku 1968 pracoval v oboru výzkumu kovových materiálů a technologie , později jako vedoucí pracovník Státního výzkumného ústavu materiálu a technologie v Praze. V roce 1968 byl jmenován náměstkem ministra techniky. Byl místopředsedou Ústředního výboru Československé strany socialistické. Po druhé světové válce se angažoval v národně socialistické straně, respektive v její mládežnické organizaci. Byl přítelem a spojencem Oty Hory, který ale po únorovém převratu v roce 1948 emigroval, zatímco Löbl setrval v Československu a zůstal členem strany i poté, co se proměnila na satelit komunistického režimu. Během pražského jara v roce 1968 navazoval jako vedoucí funkcionář ČSS kontakty s předúnorovými členy národních socialistů s cílem pomoci jejich rehabilitaci a zapojit je do politické činnosti strany. Po provedení federalizace Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Nominovala ho Česká národní rada, v níž rovněž zasedal. Mandát ve federálním parlamentu obhájil ve volbách roku 1971 , kdy ale přešel do Sněmovny lidu. Do ní pak byl opětovně zvolen ve volbách roku 1976 , volbách roku 1981 a volbách roku 1986. Ve funkci poslance FS zažil sametovou revoluci a i po ní si udržel svůj mandát, netýkal se ho tedy proces kooptace nových poslanců. Zastával i vládní posty. V letech 1969–1976 byl ministrem výstavby a techniky České socialistické republiky ve vládě Stanislava Rázla, vládě Josefa Kempného a Josefa Korčáka, druhé vládě Josefa Korčáka...

Více od autora