Otakar Šín
Nauka o kontrapunktu, imitaci a fuze

Otakar Šín

Otakar Šín byl český hudební skladatel, teoretik a pedagog. Otec skladatele byl hostinský, nejprve v Rokytně a později ve Fryšavě. První hudební vzdělání dal Otakarovi bývalý šlechtický vychovatel a lesník František Dušek. Od pěti let jej učil hrát na housle a o rok později i na klavír. Otec však nevěřil v synovo nadání a přihlásil jej na Vyšší průmyslovou školu v Brně, kde Otakar ve druhém ročníku beznadějně propadl. Začal se tedy učit v Novém Městě na Moravě sládkem. Po vyučení se stal sládkem v pivovaře v Maffersdorfu u Liberce . V pivovaře založil kapelu, se kterou měl velký úspěch. Ještě během svého zaměstnání v pivovaře se nechal zapsat do prvního ročníku Pražské konzervatoře. Studoval varhanní a kompoziční oddělení, kde jeho učiteli byli Josef Klička a Karel Stecker. Dál ještě pokračoval v mistrovské škole klavírní u Josefa Jiránka a ze hry na klavír složil v roce 1911 státní zkoušku. Vyučoval soukromě hru na klavír a harmonii a stal se sbormistrem pěveckého spolku „Škroup“. Oženil se s Libuší Ichovou a v roce 1919 se stal na konzervatoři výpomocným učitelem teoretických předmětů. O rok později již byl na témže ústavu jmenován definitivním profesorem. Jeho skladatelské dílo vychází z hudby Vítězslava Nováka a Josefa Suka. Studium partitur těchto mistrů jej přivedlo k teoretickým problémům harmonie v hudbě 20. století. Vydal několik teoretických spisů, ve kterých zveřejnil významné teoretické objevy. Za své teoretické i hudební dílo byl v roce 1928 zvolen řádným členem České akademie věd a umění a získal dvakrát Státní cenu . Zemřel v Praze 21. ledna 1943. Pochován je na fryšavském hřbitově.