Karel Boleslav Jirák: Nauka o hudebních formách

Karel Boleslav Jirák
Housle jich vývoj, dějiny houslařství a hry houslové + Intonace a elementrní rytmus + Nauka o hudebních formách V JEDNOM SVAZKU

1924 | Nakladatelství Hudební matice Umělecké besedy

Obsažené svazky:

Housle jich vývoj, dějiny houslařství a hry houslové, metodika a literatura 1923 (260 , 12 nečíslovaných listů obrazových příloh)
Nauka o hudebních formách 1924 (125 s.)
Intonace a elementrní rytmus, Pro konservatoře, školy hudební, ústa... 1922 (viii, 87)

Stav

Mírně opotřebená

politá, neautorský podpis, razítko, vlepené výstřižky na předsádkách

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, politá, neautorský podpis, razítko, vlepené výstřižky na předsádkách
Vazba:	pevná
Počet stran:	260 + 125 + 87
Jazyk:	česky
Edice:	Hudební matice Umělecké besedy, Pedagogická knihovna Hudební Matice
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 12. 2025 13:19
Číslo položky:	1495835

O autorech

Karel Boleslav Jirák

Karel Boleslav či Bohuslav Jirák, občas známý zkráceně jen jako Karel Jirák byl přední český skladatel, pedagog a dirigent 20. století, jedna z nejvýraznějších osobností české moderní hudby. Narodil se 28. ledna 1891 v Praze v rodině JUDr. Jana Jiráka a matky Růženy, rozené Krejčíkové. Když matka ovdověla, provdala se znovu za zubního lékaře Luďka Fresla . Hudební výchova Karla Bohuslava Jiráka nebyla nijak důkladná, jen krátce studoval u Vítězslava Nováka a Josefa Bohuslava Foerstra. I přesto jde cítit v jeho prvních dílech neuvěřitelný cit pro tón a ojedinělá důkladnost propracovanosti každého tónu. Po celý svůj dlouhý život obdivoval kromě svých svou učitelů Otakara Ostrčila, Gustava Mahlera a v instrumentaci také Richarda Strausse. Hlavně dirigování ho fascinovalo už od jeho raného dětství. Nějaký čas pracoval jako elév u Městské opery v Hamburku a i v této době neúnavně komponoval. Mezi jeho významnější díla z této doby patří I. smyčcový kvartet, jejž s úspěchem uvádělo České kvarteto, I. symfonie, Třináct prostých písní, Smyčcový sextet s altovým sólem a mnoho dalších. Krátce působil u operních scén v Brně a Ostravě, na počátku dvacátých let se stal učitelem hudby na pražské konzervatoři a později začal s pedagogickou dráhou. V jeho raném, ale i v začátečním vrcholném díle jde poznat, že Jirák dlouho nepřekračoval pozdně romantické východisko, což jde poznat u jeho děl jako jsou Tři zpěvy domova, Žalm XXIII., Předehra k Shakespearearovské komedii a 2. symfonie. Až u pozdějších děl, jako je klavírní cyklus Na rozhraní z roku 1923, se snaží vyřešit problém stylové orientace svého tvoření. Šel přitom svou vlastní jedinečnou a ojedinělou cestou, zůstal lyrikem, jeho hudební řeč vycházela s principů polytonality, bitonality, složité rytmiky a konečně z moderní polyfonie. Za deset let svého působení vyučil z mladých, téměř nezkušených skladatelů jako byl Miloslav Kabeláč, Jaroslav Ježek,...

Více od autora

Jan Mařák

Jan Mařák byl český houslista a hudební pedagog. V letech 1882–1889 studoval na Pražské konzervatoři u Antonína Bennewitze. Po ukončení studií krátce působil jako koncertní mistr v Městském divadle v Královci. V letech 1892–1897 byl koncertním mistrem Národního divadla v Praze. V roce 1897 se stal profesorem na Pražské konzervatoři. Při výuce používal metodu Otakara Ševčíka. Mezi jeho žáky patřili například: Váša Příhoda, Kitty Červenková, Andreina Paganini, Anna Serbousková, koncertní mistr České filharmonie Stanislav Novák nebo dirigent Václav Talich. Vydal několik publikací o technice houslové hry. Byl bratrem operního zpěváka Otakara Mařáka a harfenistky Jiřiny Mařákové-Schulzové. Jejich strýcem byl malíř Julius Mařák. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Mařák na německé Wikipedii.

Více od autora

Komentáře ke knize