Josef Václav Frič
Naši předchůdci : románek z doby předbřeznové

1953 | Nakladatelství Melantrich

Jako 1. svazek "Českého Slavínu" vychází výbor z Fričovy knižně dosud nevydané tvorby prozaické a novinářské která je důležitým doplňkem jednak básní, jednak významných Pamětí tohoto revolucionáře z r. 1848. V první části svazku, románku z doby předbřeznové, věnuje autor pozornost českým buditelům - revolucionářům: bás…níku J.J. Kalinovi, vlasteneckým kněžím V. Krolmusovi a Janu Vlčkovi, pedagogovi Klatovskému-Amerlingovi a Emanuelu Arnoldovi. S láskou a někdy také s úsměvnou ironií sleduje jejich snahy a pokusy, jež pomáhaly k vítězství revolučních snah, které uvědomovaly lid, bez jehož účasti by nebyl možný revoluční rok 1848. K "Našim předchůdcům", kteří jsou jádrem této knížky, připojil vydavatel další Fričovy práce, související tematicky s jeho románkem. "Nástin životopisu dr. Martina Přibila" nám ukazuje zajímavého probuzeneckého kněze, "Nad hrobem Boženy Němcové" a "Upomínka na Boženu Němcovou" vyzdvihují revoluční charakter díla velké spisovatelky a ukazují její "Babičku" jako vítězný lidový typ prosté venkovské ženy, "Vzpomínky na Jaroslava Čermáka" jsou zajímavým životopisem českého malíře a dokladem bratrského poměru Fričova k národu slovenskému je "Posmrtná vzpomínka" na významného představitele Slováků v r. 1848. J.M. Hurbana, kterou svazek končí. Jako 1. svazek "Českého Slavínu" vychází výbor z Fričovy knižně dosud nevydané tvorby prozaické a novinářské která je důležitým doplňkem jednak básní, jednak významných Pamětí tohoto revolucionáře z r…. 1848. V první části svazku, románku z doby předbřeznové, věnuje autor pozornost českým buditelům - revolucionářům: básníku J.J. Kalinovi, vlasteneckým kněžím V. Krolmusovi a Janu Vlčkovi, pedagogovi Klatovskému-Amerlingovi a Emanuelu Arnoldovi. S láskou a někdy také s úsměvnou ironií sleduje jejich snahy a pokusy, jež pomáhaly k vítězství revolučních snah, které uvědomovaly lid, bez jehož účasti by nebyl možný revoluční rok 1848. K "Našim předchůdcům", kteří jsou jádrem této knížky, připojil vydavatel další Fričovy práce, související tematicky s jeho románkem. "Nástin životopisu dr. Martina Přibila" nám ukazuje zajímavého probuzeneckého kněze, "Nad hrobem Boženy Němcové" a "Upomínka na Boženu Němcovou" vyzdvihují revoluční charakter díla velké spisovatelky a ukazují její "Babičku" jako vítězný lidový typ prosté venkovské ženy, "Vzpomínky na Jaroslava Čermáka" jsou zajímavým životopisem českého malíře a dokladem bratrského poměru Fričova k národu slovenskému je "Posmrtná vzpomínka" na významného představitele Slováků v r. 1848. J.M. Hurbana, kterou svazek končí.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	247 s., [14] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Český Slavín
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 10. 2023 10:53
Číslo položky:	658265

O autorovi

Josef Václav Frič

Josef Václav Frič byl český spisovatel, novinář a politik, představitel romantismu. Psal také pod pseudonymem M. Brodský a A. Hron. Byl synem českého vlastence a advokáta Josefa Františka Friče a už během studia na Akademickém gymnáziu se rozhodl, že bude básníkem. V revolučním roce 1848 byl mluvčím radikálního studentského spolku „Slávie“ a spolu s Josefem Rittigem vedl pražské studenty na barikády. Po potlačení pražského povstání odjel na Slovensko, kde se podílel na organizaci protimaďarského povstání. Po návratu do Prahy založil v roce 1849 s přáteli spolek „Českomoravské bratrstvo“, ale brzy nato byl zatčen za spoluúčast na přípravě májového spiknutí a roku 1851 odsouzen pro velezradu k 18 letům vězení. Trest si odpykával v Komárně a roku 1854 byl omilostněn. V roce 1858 byl opět zatčen a o rok později propuštěn pod podmínkou emigrace. Odešel do Londýna, odkud se ještě téhož roku přestěhoval do Paříže a potom do Berlína, odkud stále vedl svůj boj proti Rakousku. V 70. letech žil v Budapešti a v Záhřebu, pozvolna však nahlížel, že jeho boj nemá vyhlídky na úspěch a po návratu do Čech roku 1880 se z politického života úplně stáhl a věnoval se pouze literatuře. Podílel se také na vydání almanachu Máj. Po návratu z exilu bydlel s rodinou u příbuzných své ženy v Krakovské ulici. Roku 1883 se rodina přestěhovala do usedlosti Horní Perucka nad Nuselskými schody a po pěti letech do pronajaté vily čp. 195 . Zde roku 1890 zemřel. Pohřben je spolu s manželkou a potomky v rodinné hrobce na Vyšehradském hřbitově. Josef Václav Frič byl dvakrát ženat, poprvé se v roce 1856 oženil s Annou Ullmanovou . Po její smrti se koncem roku 1857 oženil s Annou Kavalírovou . Měli celkem tři děti: syny Josefa a Jana , a dceru Boženu ,všechny narozené v Paříži. Anna Fričová se roku 1867 s dětmi odstěhova...

Více od autora