Jiří Kouřimský, Jan Solovjev
Naše nerosty

1966 | Státní nakladatelství dětské knihy

Informativní knížka pro mladé sběratele obsahuje řadu praktických rad a pokynů o tom, jak sbírat a uchovávat nerosty. Zároveň podává i základní poučení o nerostech a horninách, jejich složení, tvarech, vlastnostech, vzniku avýskytu. Obrazová část publikace uvádí přes 100 minerálů seřazených podle jejich praktického pou…žití. Informativní knížka pro mladé sběratele obsahuje řadu praktických rad a pokynů o tom, jak sbírat a uchovávat nerosty. Zároveň podává i základní poučení o nerostech a horninách, jejich složení, tvarech…, vlastnostech, vzniku avýskytu. Obrazová část publikace uvádí přes 100 minerálů seřazených podle jejich praktického použití.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	350
Jazyk:	česky
Edice:	21. svazek ed. 21. svazek ed. Oko
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 11. 2018 21:30
Číslo položky:	43643

O autorech

Jiří Kouřimský

RNDr. Jiří Kouřimský, CSc. - pracovní i společenský život dr. Kouřimského byl od dob univerzitních studií úzce spjat s Národním muzeem - byl nejen u nás i v zahraničí uznávaným mineralogem, ale zastával i řadu významných funkcí od vedoucího tehdejšího mineralogického oddělení přes ředitele Přírodovědeckého muzea až po ředitele Národního muzea. Působil ve výboru Společnosti Národního muzea a byl i jejím čestným členem. Kromě muzejní mineralogie se záhy věnoval poznání drahých kamenů, způsobům jejich zpracování a využití a jejich lokalitám - stal se zakladatelem české gemologie. Jiří Kouřimský byl nesmírně pilný a výkonný člověk. Vždyť jeho bibliografie čítá na 350 titulů odborných článků a knih, které jako magnet přitahovaly zájem veřejnosti o mineralogii a muzejní sbírky…. Byl jedním z mála, kteří dokázali svůj obor popularizovat a přiblížit ho široké veřejnosti. Vyňato a kráceno z textu J. Litochleba z Národního muzea v Praze.

Více od autora

Jan Solovjev

Jan Solovjev byl český sochař, malíř a ilustrátor. Narodil se v Turnově jako syn fotografky a ruského učitele 6. března roku 1922. Ve válečných letech 1941 až 1943 absolvoval turnovskou střední šperkařskou školu, kde se vyučil rytcem kovů. Po střední škole nastoupil na UMPRUM v Praze, kde studoval v ateliérech prof. Emila Filly a prof. Antonín Strnadela. Po roce 1948 byl krátce vězněn za tzv. protistátní činnost svého bratra. Od padesátých let 20. století žil a tvořil spolu se svou manželkou, malířkou Jaroslavou Solovjevovou v Turnově. Zemřel v Turnově 7. února 2014 ve věku nedožitých 92 let. Jan Solovjev byl nejen sochař ale i malíř, ilustrátor a fotograf. V začátcích ilustroval dětské knihy a vytvářet popisné ilustrace ptáků, rostlin, motýlů a minerálů. V malířské tvorbě se věnoval především portrétům a krajinomalbě. Byl také autor několika knižních publikací, k nejznámějším patří Měl jsem štěstí na lidi a Okamžiky s Hrabalem. Tvořil skulptury a plastiky z kamene, měděného plechu a realizoval své sochy do veřejného prostoru a architektury. Pro Liberec vytvořil několik abstraktních a abstrahovaných soch. Na Šaldovo náměstí umístil v roce 1965 sedící ženu v moorovském stylu, která byla později přemístěna do parku v ulici Na Rybníčku a po revoluci v roce 1989 byla zcela z veřejného prostoru Liberce odstraněna. Ve Vojtěšské ulici na Králově Háji osadil v roce 1974 abstrahované sousoší Sedící rodina, které se ve veřejném prostoru Liberce zachovalo. Abstraktní plastika umístěné před bývalým Ústavem geodézie a kartografie v Liberci, který je v současnosti Katastrálním úřadem, navazuje na jeho realizaci již zaniklé sochy na Soukenném náměstí z výstavy Socha a město Liberec z roku 1969. Zcela abstraktní plastika, vytvořená technikou tepané a svařované mědi, mluví tzv. bruselským jazykem. Solovjevovu sochu před Katastrálním úřadem může divák vnímat, jako prostorovou kompozici kombinující tvary konstrukcí, stožárů, vlajek a p...

Více od autora