Jiří Langer, Josef Vařeka
Naše lidové stavby : pro čtenáře od 12 let

1983 | Nakladatelství Albatros

Encyklopedie z řady OKO, zabývající se historickými stavebními slohy. Encyklopedie z řady OKO, zabývající se historickými stavebními slohy.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	348
Jazyk:	česky
Edice:	63. svazek ed. 63. svazek ed. Oko
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 10. 2025 11:59
Číslo položky:	1430305

O autorech

Josef Vařeka

Narozen 5. 7. 1927 ve Valašském Meziříčí, zemřel 14. 6. 2008. PhDr., DrSc., etnograf, práce v oboru.

Více od autora

Jiří Langer

Jiří Mordechaj Ze'ev Langer byl židovský básník, publicista a překladatel narozený v Praze. Pocházel z obchodnické rodiny, byl mladším bratrem spisovatele a dramatika Františka Langera. Jiří Langer vyrůstal v prostředí zaměřeném na finanční přežití, domácnost byla zásluhou starších bratrů Františka a Josefa sice prodchnuta uměleckou, nikoli však láskyplně náboženskou atmosférou. Bratr František Langer v předmluvě sugestivně popisuje proces zvlažňování přístupu k víře u českých židů, kterak ještě jejich děd žijící na vesnici neholil se břitvou, ráno si vázal obřadní řemínky, hebrejským modlitbám rozuměl, na bohoslužby se scházel se židy z celého okolí a babička vařila přísnou košer stravu a zachovávala všecky rituální zvyklosti. Pak se jejich potomci začali stěhovat do měst a nové okolí, jiný způsob života, denní životní shon a vůbec jen světské starosti a myšlenky, které na ně doléhaly, náboženskému cítění nepřidaly nic a leckterému staré zvyklosti činily obtížnými. Františkův a Jiřího otec již modlitbám nerozuměl, modlitební řemínky postupně používal stále řidčeji, košer strava se udržela dlouho hlavně díky katolické hospodyni a v obchodě bylo otevřeno i v sobotu. Jiří se nejdříve počal zajímat o mystiku skrze básníka Otokara Březinu a spolu se svým přítelem Alfredem Fuchsem, který překládal do němčiny mj. právě Březinu, blíže studovat židovskou mystiku. A pak se Jiří zcela ponořil do náboženství, naučil se hebrejsky a sedával nad hebrejskými folianty, zejména talmudu, dodržoval mnohé tradiční příkazy a zvyklosti, dle bratra Františka až do všelijakých formalit a detailů, snad už archaických a jen symbolického významu. Léto 1913 se stalo v dalším jeho vývoji klíčové, když s nejnutnějším prádlem, několika knihami a s modlitebními řemínky a odjel do východní Haliče, města Belzu (dnes...

Více od autora