František Bartoš
Naše děti : jejich život v rodině, mezi sebou a v obci, jejich poesie, zábavy, hry i společné práce

1949 | Nakladatelství Vyšehrad

Sám autor vyznává v předmluvě, že ve své knize zachytil děti tak "jak spolu vyrůstaly a sebe vychovávaly svou vlastní kázní ve volné Boží přírodě a v ovzduší své líbezné poesie při společných zábavách a hrách ipřispolečnépráci".Bartošovy děti jsou děti moravské a slezské, tak jak je poznával ve svém rodišti v Mladcové … i za svého profesorského působení v národopisně živé Strážnici a v Těšíně. Obsah celé sbírky je jasný už z podtitulu: jsou tu básně, říkadla, písně, pohádky, hry, zábavy, zvyky morav. dětí - tak jak probíhají jednak během jejich života od narození k dospívání, jednak v rámci roku od jara do zimy. - Krit. vyd., přehlédnuté odborníky. Sám autor vyznává v předmluvě, že ve své knize zachytil děti tak "jak spolu vyrůstaly a sebe vychovávaly svou vlastní kázní ve volné Boží přírodě a v ovzduší své líbezné poesie při společných zábavách… a hrách ipřispolečnépráci".Bartošovy děti jsou děti moravské a slezské, tak jak je poznával ve svém rodišti v Mladcové i za svého profesorského působení v národopisně živé Strážnici a v Těšíně. Obsah celé sbírky je jasný už z podtitulu: jsou tu básně, říkadla, písně, pohádky, hry, zábavy, zvyky morav. dětí - tak jak probíhají jednak během jejich života od narození k dospívání, jednak v rámci roku od jara do zimy. - Krit. vyd., přehlédnuté odborníky.

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	352
Jazyk:	česky
Edice:	Živý odkaz domova : knihovna českých klasiků
Vydání:	Vyd. 3.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 1. 2024 11:29
Číslo položky:	723476

O autorovi

František Bartoš

Pedagog, jazykovědec, etnograf. Významná osobnost moravské vzdělanosti a kultury druhé poloviny 19. století, organizátor vědeckého a národního života na Moravě. Narodil se v Mladcové u Zlína. Obecnou školu navštěvoval ve Zlíně, i přes nedostatek prostředků pokračoval ve studiu na gymnáziu v Olomouci. Už zde se aktivně účastnil národního a literárního dění ve spolku Uměna. Na univerzitě ve Vídni vystudoval klasickou filologii a češtinu. Potkal zde pedagogy, kteří ho trvale ovlivnili: filologa F. Miklošiče a moravského historika a jazykovědce A. V. Šemberu. Navázal kontakty se studenty slovanských národností a stal se členem slovanského spolku Morava. Po studiích ve Vídni vyučoval na piaristickém gymnáziu ve Strážnici, německém gymnáziu v Olomouci a německém katolickém gymnázium v Těšíně. Z Těšína odešel do Brna, kde působil téměř třicet let, nejprve jako profesor na slovanském gymnáziu, od roku 1888 jako ředitel na nižším českém gymnáziu. Po příchodu do Brna se aktivně účastnil kulturního i společenského dění. Byl zakládajícím členem Ústřední Matice školské, ředitelem a protektorem ústavů Vesny, v devadesátých letech působil jako člen zemské školní rady, byl členem Matice moravské , Filharmonické besedy, Musejního spolku, Sokola, Čtenářského spolku v Brně a dalších. Uznáním jeho práce bylo členství v Královské české společnosti nauk , čestné předsednictví Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895 i jmenování členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění . Za jeho práci se mu dostalo poct i v zahraničí, když v roce 1890 carská Akademie nauk v Petrohradě udělila cenu Kotljarevského jeho dílu Dialektologie moravská. Po celý život se věnoval pedagogické práci, která se mu stala naplní života. Svým žákům imponoval rozsáhlými vědomostmi, ryzím charakterem, i publikačními úspěchy. Vychoval celou řadu budoucích literátů ...

Více od autora