Karel Havlíček Borovský
Národní noviny (1848-1850) : Politické spisy Karla Havlíčka Borovského - Díl II/2

1902 | Nakladatelství Jan Laichter

Druhý díl Havlíčkových politických spisů obsahuje stati z Národních novin, jejich Večerního listu a některé články ze Šotka. Na závěr jsou připojeny Havlíčkovy politické proslovy. Druhý díl Havlíčkových politických spisů obsahuje stati z Národních novin, jejich Večerního listu a některé články ze Šotka. Na závěr jsou připojeny Havlíčkovy politické proslovy.

Součástí souboru:

Karla Havlíčka Borovského Politické spisy, 1. - 2. díl (1... 1900 (3sv., 404 + 368 + 1047)

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý Razítko z knihovny	Skladem pro e-shop	~~599 Kč~~ 549 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	xviii, 1047 , 4 nečíslované y obrazových příloh
Jazyk:	česky
Editor:	Zdeněk Václav Tobolka
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 11. 2025 13:31
Číslo položky:	1478365

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora