Národní epika bosenských mohamedánů : Díl 2

1920 | Nakladatelství J. Otto

Dvousvazková publikace překladů bosenských povídek nazvaná „Národní epika bosenských mohamedánů", může podle názvu slibovat zajímavou ukázku balkánské, zvláště ale muslimské literatury, která se v českých překladech objevila až v 90. letech ve sbírce "Pevná pouta - moje náruč bílá" *. Autor překladu je český spisovatel… Josef Holeček , který si zřejmě svůj zájem o Balkán vybudoval během pracovního pobytu v Záhřebu, kde v 70. letech pracoval jako vychovatel a rovněž jako zpravodaj "Národních listů" během balkánské války.

Oba svazky sice obsahují ukázku tvorby bosenských muslimů, více informací se ale nedozvíme, protože nejsou uvedeny žádné bibliografické údaje . Obtížnost textu je další překážkou, kterou čtenář 21. století bude jen těžko zdolávat. Podobně se často poukazuje na překlad Koránu od R.A.Nykla, kde je rovněž použito velmi zastaralé výrazivo, způsobené autorovým dlouhodobým pobytem v zahraničí. V porovnání s textem překladu J.Holečka, je ale Nyklův překlad naprosto srozumitelný i dnes. Zajímavostí je, že oba texty vyšly přibližně ve stejné době . Rozsáhlý text tak postrádá smysl a dílo zůstane zřejmě více kuriozitou než vědeckou prací. Dvousvazková publikace překladů bosenských povídek nazvaná „Národní epika bosenských mohamedánů", může podle názvu slibovat zajímavou ukázku balkánské, zvláště ale muslimské literatury, která se v čes…kých překladech objevila až v 90. letech ve sbírce "Pevná pouta - moje náruč bílá" *. Autor překladu je český spisovatel Josef Holeček , který si zřejmě svůj zájem o Balkán vybudoval během pracovního pobytu v Záhřebu, kde v 70. letech pracoval jako vychovatel a rovněž jako zpravodaj "Národních listů" během balkánské války.

Oba svazky sice obsahují ukázku tvorby bosenských muslimů, více informací se ale nedozvíme, protože nejsou uvedeny žádné bibliografické údaje . Obtížnost textu je další překážkou, kterou čtenář 21. století bude jen těžko zdolávat. Podobně se často poukazuje na překlad Koránu od R.A.Nykla, kde je rovněž použito velmi zastaralé výrazivo, způsobené autorovým dlouhodobým pobytem v zahraničí. V porovnání s textem překladu J.Holečka, je ale Nyklův překlad naprosto srozumitelný i dnes. Zajímavostí je, že oba texty vyšly přibližně ve stejné době . Rozsáhlý text tak postrádá smysl a dílo zůstane zřejmě více kuriozitou než vědeckou prací.