Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Božena Němcová
Národní báchorky a pověsti

Božena Němcová: Národní báchorky a pověsti

Božena Němcová, Rudolf Havel
Národní báchorky a pověsti II

1950 | Nakladatelství Československý spisovatel

Soubor národních pohádek a pověstí náleží ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.
1. svazek sebraných spisů B.N. přináší její pohádky a pověsti, jak je vydala poprvé u nakl. Pospíšila v sedmi sešitech v letech 1845-48; připojeny jsou 3 varianty z časopisu Česká včela. Jazykové úpravy podle …zásad Českéakademie. - připravované dílo B. N. vychází péčí Ústavu pro českou literaturu za red. A. Grunda, R. Havla, B. Havránka, J. Hrabáka, F. Kautmana a M. Novotného. Toto celkem 6. souborné vydání přinese nové práce Němcové a hl. bude doplněno 4 svazky listů, jež psala N. svým přátelům, takže rozsahem předčí dosud nejúplnější vydání Novotného z r. 1927-30 , které mělo 14 svazků.
Soubor národních pohádek a pověstí náleží ke klasickému odkazu české literatury první poloviny 19. století.
1. svazek sebraných spisů B.N. přináší její pohádky a pověsti, jak je vydala poprvé u nak…l. Pospíšila v sedmi sešitech v letech 1845-48; připojeny jsou 3 varianty z časopisu Česká včela. Jazykové úpravy podle zásad Českéakademie. - připravované dílo B. N. vychází péčí Ústavu pro českou literaturu za red. A. Grunda, R. Havla, B. Havránka, J. Hrabáka, F. Kautmana a M. Novotného. Toto celkem 6. souborné vydání přinese nové práce Němcové a hl. bude doplněno 4 svazky listů, jež psala N. svým přátelům, takže rozsahem předčí dosud nejúplnější vydání Novotného z r. 1927-30 , které mělo 14 svazků.

Součástí souboru:

Národní báchorky a pověsti 1950 (2 svazky (350; 317 ))

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	317 s.
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovna klasiků., 2. svazek ed. 2. svazek ed. Spisy Boženy Němcové
Vydání:	1.vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 6. 2022 13:17
Číslo položky:	346079

O autorech

Božena Němcová

Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová byla česká spisovatelka národního obrození. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto zařazením vymyká. Lze též uvažovat o souvislostech se sentimentální estetikou biedermeieru. K jejím čtenáři nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy Babička a Divá Bára i její pohádky. Božena Němcová také napsala obrazy ze života. Vzdělání, zejména německé, získala v letech 1830–1833 ve Chvalkovicích, svůj český pravopis zdokonalovala až v dospělosti, během prvního pobytu v Praze. Je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní patronky a pomyslné strážkyně národní identity. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu také její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politická perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k její předčasné smrti. Objevily se rovněž hypotézy o nemanželském původu spisovatelky z milostného vztahu šlechtických rodičů. Ve 20. století si Němcová udržovala stálou pozornost umělců i badatelů. Ve 30. a 40. letech 20. století se stala múzou avantgardních básníků, mimo jiné Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý a Julius Fučík ji označovali za klíčovou autorku českého národa v 19. století. Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy. Od 50. let byla ovšem interpretace její tvorby zcela podřízena vládnoucí ideologii. Božena Němcová byla prezentována jako předchůdkyně socialistických myšlenek. Její díla, podobně jako spisy Aloise Jiráska a Josefa Kaje...

Více od autora

Rudolf Havel

* 21. 9. 1911, Praha † 9. 11. 1993, Praha Literární historik a textolog Po studiích na klasickém gymnáziu v Brně a reálném gymnáziu v Hustopečích vystudoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Byl zde žákem Arne Nováka, Bohuslava Havránka a Romana Jakobsona. Absolvoval v roce 1936 . 1936–37 vyučoval na klasickém gymnáziu v Brně, po výkonu vojenské služby působil 1939–41 jako středoškolský profesor na reálném gymnáziu v Litovli. 1941–48 pracoval v Kanceláři slovníku jazyka českého při České akademii věd a umění, kde napsal řadu hesel pro Příruční slovník jazyka českého. 1948 se stal jedním z prvních pracovníků nově založeného Ústavu pro českou literaturu , 1953–58 byl jeho vědeckým tajemníkem. V letech 1952–56 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přednášel a vedl praktická cvičení z ediční techniky. Úzce spolupracoval s Památníkem národního písemnictví: byl mj. spoluautorem stálé expozice dějin české literatury ve Strahovském klášteře a expozice Aloise Jiráska v letohrádku Hvězda, 1964 stál u zrodu ročenky Literární archiv, byl členem poradního sboru pro sbírkotvornou činnost Literárního archivu Památníku národního písemnictví. Do důchodu odešel v roce 1971. Počínaje rokem 1939 publikoval v časopisech a novinách: Litovelský kraj, Právo lidu, Akord, List, Naše věda, Slovo a slovesnost, Naše řeč, Listy filologické, Literární noviny, Český jazyk, Obrana lidu, Česká literatura, Kultura, Tvorba, Dějiny a současnost, Krásná literatura, Zlatý máj, Rudé právo, Plamen, Český jazyk a literatura, Zprávy Spolku českých bibliofilů, Kurýr Odeonu aj. Byl členem redakční rady spisů Karla Hynka Máchy a Boženy Němcové, na nichž se také edičně a textologicky podílel. Literárněhistorickými a filologickými studiemi a články přispěl do řady sborníků a ročenek, mj. do rukopisných sborníků Pozdravy Jaroslavu S...

Více od autora