Roman Ráž
Narcisový dům

1988 | Nakladatelství Československý spisovatel

Dům na kopci obklopený narcisy, o něž pečují a z nichž také bohatnou rodiče jediné, dávno dospělé, dosud však svobodné dcery Marie – to je prostředí, v němž se odehrává Rážova psychologická sonda do života jedné prosté rodiny na malém městě. Do jejich zdánlivě poklidných dnů pronikne zpráva, že si Marie našla milence –… neznámého přivandrovalce, absentéra, opilce. Rodiče se odhodlávají k zoufalým pokusům zachránit dceru, dobrou pověst rodiny i dům, symbol touhy, lásky, sobectví i nesnášenlivosti. Ve vypjatých scénách vychází najevo dávná vina a rozpory, jež hrdiny tohoto příběhu poznamenaly. Mariina neústupnost dovádí rodinu k rozkladu. Zpočátku bezvýznamný dceřin milenec stává se v domě hnací silou veškerého dění, které nezadržitelně směřuje k dramatickému vyvrcholení.

Roman Ráž vyjádřil ve své knize znepokojení nad morálním stavem lidských vztahů. Nepřistupuje však ke svým hrdinům jako soudce, v některých okamžicích jsou jednotlivé postavy románu téměř sympatické. Napsal metaforu o neschopnosti a neochotě porozumět si navzájem, metaforu o lidské nesnášenlivosti a sobectví. Nutí čtenáře k zamyšlení nad sebou samým, nad vlastním chováním, nad vztahem ke světu. Dům na kopci obklopený narcisy, o něž pečují a z nichž také bohatnou rodiče jediné, dávno dospělé, dosud však svobodné dcery Marie – to je prostředí, v němž se odehrává Rážova psychologická sonda do ž…ivota jedné prosté rodiny na malém městě. Do jejich zdánlivě poklidných dnů pronikne zpráva, že si Marie našla milence – neznámého přivandrovalce, absentéra, opilce. Rodiče se odhodlávají k zoufalým pokusům zachránit dceru, dobrou pověst rodiny i dům, symbol touhy, lásky, sobectví i nesnášenlivosti. Ve vypjatých scénách vychází najevo dávná vina a rozpory, jež hrdiny tohoto příběhu poznamenaly. Mariina neústupnost dovádí rodinu k rozkladu. Zpočátku bezvýznamný dceřin milenec stává se v domě hnací silou veškerého dění, které nezadržitelně směřuje k dramatickému vyvrcholení.

Roman Ráž vyjádřil ve své knize znepokojení nad morálním stavem lidských vztahů. Nepřistupuje však ke svým hrdinům jako soudce, v některých okamžicích jsou jednotlivé postavy románu téměř sympatické. Napsal metaforu o neschopnosti a neochotě porozumět si navzájem, metaforu o lidské nesnášenlivosti a sobectví. Nutí čtenáře k zamyšlení nad sebou samým, nad vlastním chováním, nad vztahem ke světu.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	284
Jazyk:	česky
Edice:	Žatva
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 9. 2024 11:3
Číslo položky:	968332

O autorovi

Roman Ráž

Roman Ráž je český spisovatel, dramatik, dramaturg a scenárista, jenž se prosadil v období normalizace. Autor 25 próz, 15 televizních her a řady rozhlasových her a seriálů. Čtyřikrát navržen na Státní cenu za literaturu, nositel Ceny Egona Ervina Kische a Chlumecké literární ceny Jaroslava Golla. Autor rozsáhlé historické ságy – trilogie: Lázeňské dobrodružství, Lázeňské naděje a Lázeňské ozvěny. Jeho román Prodavač humoru byl zfilmován režisérem Jiřím Krejčíkem. Roman Ráž se narodil v Praze – Novém Městě v nemocnici v Klimentské ulici, následně byl pokřtěn v kostele sv. Klimenta. Jeho otec Otto Ráž byl pražský podnikatel. Dědeček Rudolf Ráž vlastnil Hotel Belvedere v Praze na Letné , který Otto Ráž převzal v roce 1935. V roce 1948 byl zavřen do tábora nucených prací, kde také zemřel. Rodiče uzavřeli manželství v roce 1932 v Brně, v roce 1938 došlo k rozvodu. Jeho matka Božena Rážová, roz. Vepřeková , pocházela z Luhačovic. Psala povídky, ale nikdy je nepublikovala. Vystudovala obchodní akademii, později pracovala jako vedoucí účtárny pivovarů a lihovarů. Dědeček Emanuel Vepřek byl restauratérem a starostou v Luhačovicích. Zasloužil se o rozvoj místních lázní, podporoval všeobecnou živnostenskou školu, za jeho starostování byl postaven vodovod, zřízena měšťanská škola a založena obecní spořitelna. Hostem Vepřekovy restaurace býval často hudební skladatel Leoš Janáček. V roce 1941 se Roman Ráž s matkou přestěhoval z Prahy do Brna, kde začal chodit do obecné školy. V letech 1944–1946 pobýval v Luhačovicích, tady zažil osvobození rumunskou armádou v květnu 1945. V roce 1946 se vrátil zpátky do Brna. Z důvodu špatného kádrového profilu nemohl dokončit studium na gymnáziu, nastoupil na zdravotní školu , kde složil maturitu. Vystudoval dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně . Na...

Více od autora