Miloš Václav Kratochvíl
Napoleon z Černého ostrova

1966 | Státní nakladatelství dětské knihy

Román, v němž ožívá kus historie z přelomu 18. a 19. stol. , líčí životní a posléze vítězný boj Francoise Toussainta, stojícího v čele bojovníků černé armády.
Hlavním hrdinou je Francois Toussaint, jeden z armády otroků pracujících na plantážích ostrova Haiti. Autor zachycuje jeho životní osudy od mládí až k vítězný…m bojům černé armády jíž stál v čele jako velitel a posléze guvernér ostrova Saint Domingue. Román, v němž ožívá kus historie z přelomu 18. a 19. stol. , líčí životní a posléze vítězný boj Francoise Toussainta, stojícího v čele bojovníků černé armády.
Hlavním hrdinou je Francois Toussaint,… jeden z armády otroků pracujících na plantážích ostrova Haiti. Autor zachycuje jeho životní osudy od mládí až k vítězným bojům černé armády jíž stál v čele jako velitel a posléze guvernér ostrova Saint Domingue.

Stav

Velmi dobrý

mírné oděrky, natržený hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, natrhnutý hřbet, jen minimální oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	214
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Kovařík
Edice:	86. svazek ed. 86. svazek ed. Knihy odvahy a dobrodružství
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 6. 2024 13:9
Číslo položky:	870677

O autorovi

Miloš Václav Kratochvíl

Miloš Václav Kratochvíl byl český spisovatel-prozaik, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Studoval historii a archivnictví na Karlově Univerzitě. Za války pracoval v archivu. Po ní byl dramaturgem Československého státního filmu a profesorem na FAMU. Jeho syn Jan Kratochvíl byl herec, dramaturg, režisér a divadelní organizátor. Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých 14 let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě obory historie a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy. Když archiv Němci roku 1944 uzavřeli, pracoval krátce u firmy Nationalfilm. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, pak se živil ve filmovém průmyslu. Byl tři roky filmovým dramaturgem a v letech 1950 až 1972 profesorem na Akademii múzických umění. V důchodu se věnoval nejen literární činnosti, v roce 1977 jej Rudé právo zařadilo mezi první signatáře Anticharty. V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce a čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem. Ve 30. letech měl blízko k sociální tematice, v jeho díle se objevovaly motivy venkova, půdy. Svou prózu ozvláštňuje vnitřními monology postav, záznamy proudu představ, dokumenty v podobě dopisů a dobových kázání. Na druhou stranu jsou jeho díla poznamenána typizací postav a socialistickým realismem. V jeho dílech jsou zobrazovány nejnižší vrstvy a vyzdvihována jejich uvědomělost.

Více od autora