Čeněk Zíbrt
Nápisy : ze staročeských štambuchů a památníků až do doby probuzenské - Sbírka 1

1907 | Nakladatelství J. Otto

Nápisy ze staročeských štambuchů a památníků až do doby probuzenské.

„Všímal jsem si hned o začátku svých studií po archivech a bibliothekách i museích nápisu na deskách u rukopisů a knih, hesel pro památku zapisovaných do štambuchů, památníků. Netušil jsem, že mi odtud vyroste dosti značná sbírka těchto nápisů …a že někdy nadejde chvíle, kdy je budu moci uveřejniti tiskem.

Nápisy tyto, hesla, tvoří zvláštní samostatný a posud nepovšimnutý oddíl v zachovaných dokladech literatury staročeské. “

Nápisy ze staročeských štambuchů a památníků až do doby probuzenské.

„Všímal jsem si hned o začátku svých studií po archivech a bibliothekách i museích nápisu na deskách u rukopisů a knih, hese…l pro památku zapisovaných do štambuchů, památníků. Netušil jsem, že mi odtud vyroste dosti značná sbírka těchto nápisů a že někdy nadejde chvíle, kdy je budu moci uveřejniti tiskem.

Nápisy tyto, hesla, tvoří zvláštní samostatný a posud nepovšimnutý oddíl v zachovaných dokladech literatury staročeské. “

s kódem BREZEN26: 53 Kč

Stav

Opotřebená

knižní blok na více částí

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Opotřebená, knižní blok na více částí
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	134 s. ; 15 cm
Jazyk:	česky
Edice:	Světová knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 3. 2026 12:25
Číslo položky:	1660303

O autorovi

Čeněk Zíbrt

Čeněk Zíbrt, vlastním jménem Vincenc Jan Zíbrt , byl český kulturní historik, folklorista a etnograf, profesor Karlovy univerzity. Někdy vystupoval pod pseudonymem E. Horský. Vincenc Zíbrt byl český kulturní historik a bibliograf. Studoval na gymnáziu v Písku a později na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl roku 1888 promován na doktora filozofie. Ve studiu pokračoval na univerzitách v Mnichově, Berlíně, Krakově, Lvově, Varšavě a v Petrohradu. Podnikl několik studijních cest do Norimberka, do Paříže, Ženevy a Basileje. Roku 1891 se stal docentem všeobecné kulturní historie na české Filozofické fakultě se specializací na Rakousko-Uhersko a zároveň byl přijat za písaře knihovny Muzea království českého. Roku 1901 byl mu udělen titul mimořádného profesora a začal přednášet o kulturní historii. Psal o „Kulturní historii“ do Ottova slovníku naučného. Zároveň působil v Muzeu království českého a roku 1904 po odchodu knihovníka Adolfa Patery do výslužby byl jmenován na jeho místo. Zíbrt patřil mezi nejplodnější české spisovatele. Literárně činný byl od roku 1884, napřed v časopisech, pak řadou samostatných děl a studií z oboru kulturní historie a folkloru. Věnoval se totiž vedle prací o všeobecné historii hlavně studiu lidu československého a chtěje porozumět jeho minulé historii, přirozeným postupem vydal se na studie o nynější lidové tradici v životě lidovém, kdežto Zikmund Winter obírá se hlavně dějinami měst českých a August Sedláček dějinami šlechty. Tím dán jest rozvrh Zíbrtových prací. Jsou to jednak teoretické úvahy o studiu kulturní historie a rozpravy v oboru hlavně dějin středověkých, jednak jsou to obrazy z kulturních dějin českých, jednak srovnávací studie o českém lidu v celém jeho vývoji až po dnešní dobu. Úřad knihovníka dal Zíbrtovi kromě toho podnět k několika pracím na poli knihovědy a pomohl při provádění jeho životního monumentálního díla "Bibliografie české h...

Více od autora