Alexander Dubček, Alexandr Dubček
Naděje umírá poslední : vlastní životopis Alexandra Dubčeka

1993 | Nakladatelství Svoboda

V listopadu 1992 se slovenský a český národ i světoví politici rozloučili s Alexandrem Dubčekem. Jeho tragická smrt předznamenala konec společného státu Čechů a Slováků, s nímž až dokonce spojoval svůj osud.
Dubčekův životní příběh je neobyčejný a prostý zároveň.Prostý proto, že v něm nejsou žádná tajemství. Žil po…dle svého přesvědčení a dělal to, čemu věřil. Neobyčejný proto, že se objevuje v popřední zájmu veřejností tehdy, když se něco dělo.
Stal se nejen symbolem, ale i skutečným spolutvůrcem zázraku zvaného Pražské jaro 1968. A byl také při proměně naší společnosti v letech 1989-1992.
Není to dost na jeden život?

Dubček se narodil v roce 1921 v Uhrovci, v témž domku, kde se narodil velikán slovenské historie Ludovít Štúr. Svá dětská léta prožil s rodiči v Kirgizii. Když pak koncem války viděl, že je třeba každé ruky k osvobození od fašistů, nezaváhal a odešel pomoci Slovenskému národnímu povstání. Věřil snům svých rodičů o bohaté a sociálně spravedlivé společnosti. Věřil své vizi, pro ni pracoval, když stoupal po žebříčku politické kariéry. Ani on se nevyvaroval některých omylů, ale vždy se je snažil napravit další neúnavnou činností.
Úspěchy i porážky dál formovaly jeho politické postoje a krystalizovaly jeho charakter.
Dubček nepodlehl svodům a mámení moci. Nepřestal věřit v tvořivé schopnosti lidí a národů. A tak pro něj atraktivní politikou byla jen ta, která je schopna otevřít pro tyto tvořivé síly dostatečný prostor.
Pro Dubčeka byla politika službou lidu a národu.
Kniha jeho vzpomínek je toho svědectvím.
Pojem Pražské jaro 1968 je ve světě dobře znám. Snad Dubčekova autobiografie pomůže k tomu, aby i u nás pozvolna minulo ovzduší malicherných snah hledat a ukazovat jen stíny doby, s níž je Dubčekovo jméno spojováno především. Před očima schopnýma postihnout nejen stíny, ale i dílo pak vyvstane skutečná velikost Pražského jara. V listopadu 1992 se slovenský a český národ i světoví politici rozloučili s Alexandrem Dubčekem. Jeho tragická smrt předznamenala konec společného státu Čechů a Slováků, s nímž až dokonce spojoval svů…j osud.
Dubčekův životní příběh je neobyčejný a prostý zároveň.Prostý proto, že v něm nejsou žádná tajemství. Žil podle svého přesvědčení a dělal to, čemu věřil. Neobyčejný proto, že se objevuje v popřední zájmu veřejností tehdy, když se něco dělo.
Stal se nejen symbolem, ale i skutečným spolutvůrcem zázraku zvaného Pražské jaro 1968. A byl také při proměně naší společnosti v letech 1989-1992.
Není to dost na jeden život?

Dubček se narodil v roce 1921 v Uhrovci, v témž domku, kde se narodil velikán slovenské historie Ludovít Štúr. Svá dětská léta prožil s rodiči v Kirgizii. Když pak koncem války viděl, že je třeba každé ruky k osvobození od fašistů, nezaváhal a odešel pomoci Slovenskému národnímu povstání. Věřil snům svých rodičů o bohaté a sociálně spravedlivé společnosti. Věřil své vizi, pro ni pracoval, když stoupal po žebříčku politické kariéry. Ani on se nevyvaroval některých omylů, ale vždy se je snažil napravit další neúnavnou činností.
Úspěchy i porážky dál formovaly jeho politické postoje a krystalizovaly jeho charakter.
Dubček nepodlehl svodům a mámení moci. Nepřestal věřit v tvořivé schopnosti lidí a národů. A tak pro něj atraktivní politikou byla jen ta, která je schopna otevřít pro tyto tvořivé síly dostatečný prostor.
Pro Dubčeka byla politika službou lidu a národu.
Kniha jeho vzpomínek je toho svědectvím.
Pojem Pražské jaro 1968 je ve světě dobře znám. Snad Dubčekova autobiografie pomůže k tomu, aby i u nás pozvolna minulo ovzduší malicherných snah hledat a ukazovat jen stíny doby, s níž je Dubčekovo jméno spojováno především. Před očima schopnýma postihnout nejen stíny, ale i dílo pak vyvstane skutečná velikost Pražského jara.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	293
Jazyk:	česky
ISBN10:	802050351X
ISBN:	9788020503510
Editor:	Jiří Hochman
Překladatel:	Eva Šimečková
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 11. 2025 11:20
Číslo položky:	1468439

O autorech

Alexander Dubček

Alexander Dubček byl československý politik slovenské národnosti, hlavní osobnost pražského jara 1968. Narodil se roku 1921 v Uhrovci v místní škole – ve stejném domě jako Ľudovít Štúr. Jeho otec Štefan Dubček byl vyučený tesař, který několik let pracoval v USA, kde se stal přesvědčeným pacifistou a komunistou. V roce 1925 odjel malý Alexander Dubček se svými silně levicově zaměřenými rodiči, zakládajícími členy družstva Interhelpo, do města Biškek v sovětské Kyrgyzii. Později se Dubčekovi přestěhovali do města Gorkij a v roce 1938 se vrátili na Slovensko, protože podle nových směrnic by museli přijmout jediné sovětské občanství. Alexander Dubček se vyučil strojním zámečníkem, pracoval v Dubnici nad Váhom a v roce 1939 vstoupil do tehdy ilegální Komunistické strany Slovenska. Měl tři syny. V roce 1944 se zúčastnil Slovenského národního povstání, v němž byl zraněn a jeho bratr Július padl. Po válce působil v různých politických funkcích v Trenčíně a Banské Bystrici. Absolvoval Vysokou školu politickou ústředního výboru KSČ a získal akademický titul doktora sociálně-politických věd . Protože z dětství velmi dobře ovládal ruský jazyk, byl vyslán do Moskvy, kde v letech 1955–1958 studoval politické vědy, současně s Michailem Gorbačovem. Po roce 1989 mu byly uděleny čestné doktoráty řady světových univerzit, např. v Itálii, Španělsku či USA. Od roku 1958 byl stranickým tajemníkem v Bratislavě a členem Ústředního výboru KSS. V této funkci se poprvé střetl s tehdejším prezidentem Antonínem Novotným kvůli připravované změně Ústavy, s níž Dubček nesouhlasil. Roku 1959 se stal tajemníkem ÚV KSČ pro průmysl. Protože v Moskvě zažil rehabilitace Stalinových obětí, prosazoval rehabilitaci slovenských komunistů pronásledovaných v letech 1951–53 a po konfliktu s Novotným byl opět přesunut na Slovensko. Brzy se však do ÚV vrátil a dosáhl ustavení takzvané Kolderovy komise. Od roku 1962 zastával funkci vedoucíh...

Více od autora