Petr Fiala je český politolog, vysokoškolský učitel a politik. Od října 2013 zastává poslanecký mandát v Poslanecké sněmovně PČR, do níž kandidoval v předčasných volbách jako nestraník z prvního místa jihomoravské kandidátky ODS. Členem této strany se následně stal 7. listopadu 2013 a na 24. kongresu, který reflektoval drtivou volební porážku, byl 18. ledna 2014 zvolen čtvrtým předsedou Občanské demokratické strany. Od listopadu 2017 je místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR. Mezi 2. květnem 2012 až 10. červencem 2013 působil jako ministr školství, mládeže a tělovýchovy Nečasova kabinetu. V akademickém prostředí byl rektorem a prorektorem Masarykovy univerzity v Brně. Je předsedou správní rady nezávislého think-tanku Pravý břeh, jehož cílem je přispívat k vytváření ideového zázemí pravicové liberálně-konzervativní politiky.   Je z tradiční moravské měšťanské rodiny. Jeho dědeček František Fiala byl právník, který za první republiky pracoval jako vrchní rada politické správy na okresních hejtmanstvích v Ostravě, Hodoníně a Olomouci nebo později jako státní rada v Brně. Babička Františka z otcovy strany byla Židovka, celá rodina za války skončila v německém koncentračním táboře. Jeho otec s bratrem Jiřím se jako židovští míšenci dostali do koncentračního tábora až v roce 1944. Otec po válce vstoupil do KSČ, vystoupil po událostech v Maďarsku v roce 1956. Poté musel pracovat v dělnických profesích a kádrový profil celé rodiny byl poznamenán. Jeho matka Zdenka pracovala jako úřednice, později byla v důsledku onemocnění rakoviny v invalidním důchodu. V letech 1983–1988 vystudoval český jazyk a literaturu a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity , poté pracoval jako historik starších dějin v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži . Po listopadu 1989 se vrátil do Brna, kde krátce působil jako novinář v deníku Lidová demokracie. Po odchodu z redakce těchto novin byl od ...

Docent na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií MU a proděkan téže fakulty . V minulosti působil také jako ředitel Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity . Ve výzkumu se věnuje americké zahraniční politice po konci studené války se zaměřením na priority USA vůči střední a východní Evropě. V souvislosti s politickým vývojem ve středoevropských zemích se zabývá jejich vnitropolitickými i zahraničněpolitickými aspekty. Zvláštní důraz klade na Visegrádskou skupinu a analýzu vztahů mezi těmito státy navzájem a jejich členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci.