Edmond Konrád
Nač vzpomenu

1957 | Nakladatelství Československý spisovatel

Memoárové dílo z posledních let života význačného dramatika obsahuje vzpomínky na pražskou patricijskou společnost 19. století, na tehdejší kulturní a umělecký život, hlavně podle vyprávění autorovy matky. Vlastní Konrádovy vzpomínky jsou zaměřeny hlavně na český literární život v posledním půlstoletí. Zachyceny jsou v… nich postavy Vrchlického, Herrmanna, Šaldy, Kvapila, manželů Svobodových, bratří Čapků, Basse, život pražských divadel, význačných režisérů a herců ... Memoárové dílo z posledních let života význačného dramatika obsahuje vzpomínky na pražskou patricijskou společnost 19. století, na tehdejší kulturní a umělecký život, hlavně podle vyprávění autorovy m…atky. Vlastní Konrádovy vzpomínky jsou zaměřeny hlavně na český literární život v posledním půlstoletí. Zachyceny jsou v nich postavy Vrchlického, Herrmanna, Šaldy, Kvapila, manželů Svobodových, bratří Čapků, Basse, život pražských divadel, význačných režisérů a herců ...

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Cyril Bouda
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	211
Jazyk:	česky
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 8. 2020 15:23
Číslo položky:	112657

O autorovi

Edmond Konrád

Edmond Konrád byl český dramatik a divadelní kritik. Narodil se v rodině advokáta Gustava Konráda a klavíristky Heleny Konrádové, rozené Röslerové. V letech 1899 – 1907 studoval na gymnáziu v Křemencové ulici, později studoval historii na Filozofické fakultě UK, kterou úspěšně absolvoval v roce 1912. Byl zaměstnán krátce v knihovně Národního muzea a po návratu z vojenské služby nastoupil v roce 1919 do tiskového odboru Čs. červeného kříže. V tomtéž roce odešel do Univerzitní knihovny v Praze, kde pracoval do roku 1925 jako knihovník. V dalších letech se zabýval dramatickou tvorbou a působil jako divadelní kritik – referent v časopise Národní obrození a v Lidových novinách . Byl funkcionářem českého PEN klubu a pracoval v Dramatickém svazu a od roku 1939 v Kruhu spisovatelů. Publikoval mj. v České revue a časopisech Květy, Tribuna, Cesta, Kritika, Přítomnost, Rozpravy Aventina, Literární noviny, Lidová demokracie, Zpravodaji Společnosti bratří Čapků aj. a přispíval do sborníků. Používal pseudonymů Adam Zima, Beneš Musil, Emil Kolda, Iček a šifer Delta, kd, kd., -kd-, Kd. Během nacistické okupace nesměl jako neárijský míšenec publikovat a pracoval jako pomocný dělník. Po válce se vrátil jako divadelní referent do Lidových novin. Po únoru 1948 po kritickém referátu k Honzlovu provedení Gogolova Revizora v Národním divadle mu byla další činnost divadelního referenta znemožněna a pracoval jako knihovník a později jako korektor v nakladatelství Čs. spisovatel. Jeho manželkou byla Božena Scheinpflugová, dcera spisovatele a novináře Karla Scheinpfluga, starší sestra herečky Olgy Scheinpflugové. Zemřel roku 1957 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Více od autora