Knihy
Vít Vlnas
Na rozhraní času

Vít Vlnas
Na rozhraní času : Litoměřický biskup Emanuel Arnošt z Valdštejna (1716-1789) a jeho svět

2019 | Nakladatelství NLN

Jestliže se historikové při hodnocení osobnosti Emanuela Arnošta z Valdštejna, šestého biskupa litoměřického, na něčem shodnou, pak zřejmě na faktu, že tento muž vynikal vzděláním a že jeho charakteristickou vlastnost představovala ustavičná touha po poznání, přičemž ale on sám zůstával skoupý na kategorické hodnotící …soudy. Výstava v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích a její doprovodná publikace ukazují, jak složitá a rozporuplná byla doba, v níž Valdštejn žil a působil a jaké kladla nároky na katolickou církev, která si složitě hledala své místo ve světě, jenž se na místo Boha pokusil postavit nejprve občana a poté národ. Jako rozporná postava se může jevit i Valdštejn sám. Jeho duchovní zrání se odehrávalo v duchu hluboké a nepochybující barokní zbožnosti, on sám však ve zralém věku čile spolupracoval s josefinisty a zednáři. Byl aristokrat, člen jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, ale nalezl cestu k lidem neurozeným, horujícím pro odstranění stavovských privilegií jako přežitku středověku. A konečně, byl to katolický biskup, jenž ve své knihovně s vášní náruživého bibliofila shromažďoval nejen klasické knihy z nekatolického humanistického prostředí, ale též autory církví pronásledované a po staletí zakazované. Litoměřický biskup vskutku neplýtval slovy a své vlastní názory a postoje, k nelibosti současných historiků, nesvěřoval ani papíru, ani uším důvěrníků. Jakoby své současníky i pozdější badatele vědomě odkazoval především k oné větě, kterou si již v mládí zvolil za svou devizu a kterou dodnes můžeme číst na přídeští knih z jeho knihovny: "Unica spes nostra Deus est", Bůh je naší jedinou nadějí. Těchto pět slov představuje základní klíč k pochopení Valdštejnovy osobnosti. Jeho doba byla v mnohém podobná té naší, neboť také ona nabízela na trhu namísto Boha různé podivné bůžky. Biskup Valdštejn se snažil poznat a pochopit vše, co osvícenství přinášelo. Niterná víra, hluboká vzdělanost a odpovědnost vůči tradicím rodu a země jej přitom spolehlivě ochránily ode všech krajností. Do dějin vstoupil jako duchovní pastýř, který pomohl své církvi důstojně přijmout výzvy převratné a vůči křesťanství ne vždy vstřícné doby. Především v tom spočívá jeho význam i pro současnost. Jestliže se historikové při hodnocení osobnosti Emanuela Arnošta z Valdštejna, šestého biskupa litoměřického, na něčem shodnou, pak zřejmě na faktu, že tento muž vynikal vzděláním a že jeho charakteri…stickou vlastnost představovala ustavičná touha po poznání, přičemž ale on sám zůstával skoupý na kategorické hodnotící soudy. Výstava v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích a její doprovodná publikace ukazují, jak složitá a rozporuplná byla doba, v níž Valdštejn žil a působil a jaké kladla nároky na katolickou církev, která si složitě hledala své místo ve světě, jenž se na místo Boha pokusil postavit nejprve občana a poté národ. Jako rozporná postava se může jevit i Valdštejn sám. Jeho duchovní zrání se odehrávalo v duchu hluboké a nepochybující barokní zbožnosti, on sám však ve zralém věku čile spolupracoval s josefinisty a zednáři. Byl aristokrat, člen jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, ale nalezl cestu k lidem neurozeným, horujícím pro odstranění stavovských privilegií jako přežitku středověku. A konečně, byl to katolický biskup, jenž ve své knihovně s vášní náruživého bibliofila shromažďoval nejen klasické knihy z nekatolického humanistického prostředí, ale též autory církví pronásledované a po staletí zakazované. Litoměřický biskup vskutku neplýtval slovy a své vlastní názory a postoje, k nelibosti současných historiků, nesvěřoval ani papíru, ani uším důvěrníků. Jakoby své současníky i pozdější badatele vědomě odkazoval především k oné větě, kterou si již v mládí zvolil za svou devizu a kterou dodnes můžeme číst na přídeští knih z jeho knihovny: "Unica spes nostra Deus est", Bůh je naší jedinou nadějí. Těchto pět slov představuje základní klíč k pochopení Valdštejnovy osobnosti. Jeho doba byla v mnohém podobná té naší, neboť také ona nabízela na trhu namísto Boha různé podivné bůžky. Biskup Valdštejn se snažil poznat a pochopit vše, co osvícenství přinášelo. Niterná víra, hluboká vzdělanost a odpovědnost vůči tradicím rodu a země jej přitom spolehlivě ochránily ode všech krajností. Do dějin vstoupil jako duchovní pastýř, který pomohl své církvi důstojně přijmout výzvy převratné a vůči křesťanství ne vždy vstřícné doby. Především v tom spočívá jeho význam i pro současnost.

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 24. 2. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	296
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074227278
ISBN:	9788074227271
Vydání:	2019
Vystaveno:	30. 1. 2026 7:42
Číslo položky:	1572581

O autorovi

Vít Vlnas

Vít Vlnas je český historik specializující se na historiografii dějin umění a výtvarné umění 16. – 19. století a dějiny sběratelství. Galerijní pracovník a vysokoškolský pedagog. V letech 1982–1984 pracoval jako projektant VPÚ v Praze. V letech 1984–1988 vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1987 byl referentem metodického odboru, od roku 1989 odborným pracovníkem Národní galerie v Praze. V letech 1991–2001 byl vedoucím archivu, 2001–2013 a 2014–2015 ředitelem Sbírky starého umění Národní galerie v Praze, v letech 2013–2014 pověřeným generálním ředitelem Národní galerie, od roku 2015 kurátorem Sbírky starého umění. V Národní galerii v Praze se podílel na přípravě 11 výstavních projektů, z toho tří zahraničních , a dvou vědeckých konferencí. Od roku 1994 přednáší dějiny 16. až 18. století na katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK. Působí také jako vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě UK. Roku 1997 se habilitoval, roku 2005 jmenován profesorem, od roku 2016 do roku 2018 byl proděkanem pro vědu a výzkum Pedagogické fakulty UK. Přednášel také na univerzitách v Německu, Švýcarsku, Francii, Velké Británii a USA. Roku 1995 a 1998 obdržel stipendium Andrew Melon Foundation, roku 1995 stipendium British Council. Je autorem řady odborných i populárně naučných publikací, od roku 2002 šéfredaktorem Bulletinu Národní galerie a členem pracovní skupiny pro historii při Akreditační komisi MŠMT. Zasedá též v řadě akademických orgánů . Odborně se zaměřuje na kulturní dějiny 16.–19. století, zejména na výtvarné umění baroka, dějiny sběratelství, písemné prameny k dějinám výtvarného umění....

Více od autora