Vojtěch Zamarovský
Na počátku byl Sumer

1966 | Nakladatelství Mladá fronta

Sumerové, jeden z nejtajemnějších národů, o němž se před sto lety nevědělo téměř nic, před padesáti málo. A přitom to byl první historický národ na naší zeměkouli, národ snad s největším původním vkladem do všelidské kultury. Sumerové první vynalezli písmo, jsou první známí stavitelé měst, první známí zemědělci, jsou v…ynálezci kola. Vytvořili velkolepá umělecká díla z hlíny, kamene a kovu, jejich básněmi začínají dějiny světové literatury. Víc než tisíc let hráli průkopnickou úlohu na jevišti dějin: když na ně vstoupili, nestály ještě egyptské pyramidy, a když z něho ustoupili, chybělo tolik století do začátku našeho letopočtu, kolik jích od něho uplynulo. A po stopách tohoto národa se vydal dr. Vojtěch Zamarovský, autor, jehož knihy si získaly oblibu čtenářů nejen pro své náměty, ale i pro svěží styl, dramatický spád vyprávění a serióznost zpracování. Prošel trosky sumerských měst ztracených v pouštích mezi Eufratem a Tigridem, navštívil sbírky sumerských památek v Evropě, Americe a na Blízkém východě, vyhledal badatele, kteří výzkumu Sumerů zasvětili život, a sestoupil s nimi do hlubin tisíciletí. Vytvořil tak knihu, která je stejně historickým cestopisem jako vědeckou reportáží, knihu velkého dobrodružství o poznávání nepoznaného - a učinil tak s opravdovou láskou a hlubokou úctou k tomuto obdivuhodnému národu i k lidem, kteří sumerské památky objevili a vynesli je z propadliště věků na světlo našeho dne. Sumerové, jeden z nejtajemnějších národů, o němž se před sto lety nevědělo téměř nic, před padesáti málo. A přitom to byl první historický národ na naší zeměkouli, národ snad s největším původním vkla…dem do všelidské kultury. Sumerové první vynalezli písmo, jsou první známí stavitelé měst, první známí zemědělci, jsou vynálezci kola. Vytvořili velkolepá umělecká díla z hlíny, kamene a kovu, jejich básněmi začínají dějiny světové literatury. Víc než tisíc let hráli průkopnickou úlohu na jevišti dějin: když na ně vstoupili, nestály ještě egyptské pyramidy, a když z něho ustoupili, chybělo tolik století do začátku našeho letopočtu, kolik jích od něho uplynulo. A po stopách tohoto národa se vydal dr. Vojtěch Zamarovský, autor, jehož knihy si získaly oblibu čtenářů nejen pro své náměty, ale i pro svěží styl, dramatický spád vyprávění a serióznost zpracování. Prošel trosky sumerských měst ztracených v pouštích mezi Eufratem a Tigridem, navštívil sbírky sumerských památek v Evropě, Americe a na Blízkém východě, vyhledal badatele, kteří výzkumu Sumerů zasvětili život, a sestoupil s nimi do hlubin tisíciletí. Vytvořil tak knihu, která je stejně historickým cestopisem jako vědeckou reportáží, knihu velkého dobrodružství o poznávání nepoznaného - a učinil tak s opravdovou láskou a hlubokou úctou k tomuto obdivuhodnému národu i k lidem, kteří sumerské památky objevili a vynesli je z propadliště věků na světlo našeho dne.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	302
Jazyk:	česky
Edice:	34. svazek ed. 34. svazek ed. Kolumbus
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 1. 2026 9:49
Číslo položky:	1525314

O autorovi

Vojtěch Zamarovský

Vojtěch Zamarovský, vlastním jménem Vojtech – 26. července 2006 Praha), byl slovenský historik, spisovatel a překladatel, jeden ze zakladatelů žánru literatury faktu v Československu. Ve svém díle se věnoval nejstarším obdobím lidské historie a popularizaci starověkých civilizací a mýtů. Vzdělání získal Vojtěch Zamarovský na gymnáziu v Trenčíně a po maturitě v roce 1938 odešel studovat do Prahy na Vysokou školu obchodní. O rok později přešel na právnickou fakultu do Bratislavy, kde promoval v roce 1943, dálkově však nadále studoval Vysokou školu obchodní. Po vypuknutí Slovenského národního povstání v roce 1944 vstoupil do pohotovostních oddílů Hlinkovy gardy a za Slovenského státu údajně působil i v akademickém klubu tehdejší vládní Hlinkovy slovenské lidové strany. Po dokončení studia pracoval ve Slovenské národní bance, od roku 1946 na Úřadu předsedy vlády v Praze, v roce 1947 vstoupil do KSČ a od roku 1951 pracoval ve Státním plánovacím úřadu. V roce 1953 byl z politických důvodů nucen odstoupit a nastoupil jako administrativní pracovník v pražském Státním nakladatelství krásné literatury, kde začal postupně překládat odborné texty a beletrii. Po roce 1956 se již věnoval pouze překladatelství a později také psal a publikoval vlastní díla. Více než 20 let byl spolupracovníkem československé Státní bezpečnosti, se kterou spolupracoval od roku 1962 pod krycím jménem Belo, v roce 1977 se stal agentem rozvědky s krycím jménem Závoj a také podepsal Antichartu. Za svou spolupráci s StB dostával odměny ve výši 3 017,50 Kčs. Zamarovský plnil úkoly hlavně v zahraničí, kde byl využíván po linii politické rozvědky na problematiku jihovýchodního křídla NATO, dále na vyhledávací a tipovací činnost a v některých otázkách jako konzultant po linii aktivních a vlivových opatření. Na sklonku života trpěl Parkinsonovou nemocí a poslední dva měsíce života byl v kómatu. Zemřel 26. července 200...

Více od autora