Antikvariát Avion

1. máje 59/5 Liberec

Na paměť mým smutným courám

Gabriel García Márquez

Odeon | 2005


160

Stav:
Velmi dobrý
Vazba: Pevná s obálkou
Počet stran: 108
Kategorie: Beletrie
Překladatel: Blanka Stárková
Vydání: 1
ISBN: 80-207-1187-2
Vydáno v: Praha
Poznámka: obálka Juraj Horváth
Vystaveno: pá 6. května 2022 16:28
Dostupnost: Skladem na prodejně

Příběh novely, umístěné do kolumbijského města na karibském pobřeží, vypráví či spíše sepisuje jako "paměť" v poněkud starobylém smyslu slova její protagonista: starý mládenec, celoživotní hudební kritik a nedělní fejetonista místních novin, "učenec", jak je místními lidmi nazýván, který celý život pěstoval pouze účelové erotické vztahy. Ke svým devadesátinám se rozhodne dát si zvláštní dárek: strávit noc s pannou. Nezletilou pannu, přišívačku knoflíků, mu obstará majitelka místního nevěstince, protagonistova rovněž celoživotní známá. K očekávanému vývoji však nedojde: učený muž za objednanou dívkou do nevěstince dochází takřka každou noc, avšak dívka se nikdy neprobouzí ze skutečného nebo předstíraného spánku... Jde o autorovo nové prozaické dílo po deseti letech.

Gabriel José García Márquez byl kolumbijský spisovatel a novinář píšící španělsky. Často je považován za nejdůležitějšího představitele tzv. magického realismu, přestože je jeho dílo příliš rozmanité na to, aby mohlo být jednoznačně zařazeno. Narodil jako nejstarší ze dvanácti sourozenců v městečku Aracataca v departmentu Magdalenana na severu Kolumbie. Dětství prožil se svými prarodiči, kteří ovlivnili jeho pozdější tvorbu. Jeho dědeček byl plukovníkem v kolumbijské občanské válce na straně liberálů, babička pak pověrčivá žena znalá lidových pověstí. Střední školu navštěvoval v hlavním městě Bogotě, na vysoké škole studoval práva, ale studia nedokončil. Od roku 1948 byl novinářem a dopisovatelem různých provinčních novin. Roku 1954 se stal zpravodajem významného bogotského listu El Espectador. Byl vyslán do Paříže, noviny však byly krátce po jeho příjezdu úředně zastaveny. Tři roky pobýval v tamním hotelu De Flandre a psal. Navštívil několik evropských zemí včetně Československa v letech 1955 a 1957. Roku 1957 se vrátil do Kolumbie, kde se jeho ženou stala Mercedes Barcha. Po nástupu Fidela Castra k moci se stal dopisovatelem kubánské tiskové agentury Prensa Latina. V padesátých letech napsal několik povídkových próz, se kterými ovšem nebyl příliš spokojen, a tak se pustil do psaní filmové kritiky, v Římě dokonce vystudoval režii. Na krátko se pak vrátil do Kolumbie, V té době se s rodinou přestěhoval do Mexika. Později v Barceloně psal i filmové scénáře. V roce 1967 se konečně dostavil literární úspěch v románu o rodině Buendíů, Sto roků samoty, za tři roky se prodalo více než půl milionu výtisků. Dílo psal zavřený v pracovně po osmnáct měsíců, než konečně vyšel s třinácti sty stránkami rukopisu notně čpícími nikotinem. Prodeje pomohly Garcíovi Márquezovi dostat se z dluhů a poskytly mu možnost věnovat se psaní po zbytek života. Po vydání románu Sto roků samoty s...

Poštovné zdarma

již od 599 Kč!

Ekologické balení

baleno s láskou!

Tisíce knih skladem

a každý den další!