Tereza Nováková
Na Librově gruntě : román

1907 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Román o historických událostech bouřlivého roku 1848 líčí těžké sociální ovzduší na českém venkově. Hrdinou románu je chudý sedlák Jobek Libra, který těžce snáší robotu a daně. Román o historických událostech bouřlivého roku 1848 líčí těžké sociální ovzduší na českém venkově. Hrdinou románu je chudý sedlák Jobek Libra, který těžce snáší robotu a daně.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	280
Jazyk:	česky
Edice:	Vilímkova knihovna, 8. svazek ed. 8. svazek ed. Spisy / Teréza Nováková
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 2. 2025 17:43
Číslo položky:	1161223

O autorovi

Tereza Nováková

Teréza Nováková, rozená Lanhausová, byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí. Teréza Nováková pocházela z Prahy. Se svým manželem, středoškolským profesorem, odešla v roce 1876 do Litomyšle, kde strávila devatenáct let. Autorka pocházela z „dobré“ rodiny. Její otec byl úředníkem pražské České spořitelny původem z Hradce Králové. Dědeček se živil jako hradecký poštmistr. Další předkové z otcovy strany pocházeli z Porýní a severozápadních Čech, Teplicka, z matčiny strany se jednalo o jihlavské Němce. Její rodina byla tedy poloněmecká. Otec byl Čech a matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. Doba, ve které se formovala osobnost Terézy Novákové, byla složitá. Jednoduchá nebyla především z hlediska kulturní atmosféry odrážející silný nacionalismus český a německý. Od každé z dobře situovaných měšťanských rodin se očekávalo přiklonění k české, či německé národnosti na základě hospodářských, politických, ale i individuálních pohnutek. Paradoxně často rozhodujícím faktorem nebyla genetika, ani české nebo německé kořeny a často dokonce nehrál roli ani jazyk, kterým se v rodině mluvilo. To se projevilo právě i v rodině Terézy Lanhausové , která je typickým příkladem takového jednání. Přestože předky měli německé, u nich doma se mluvilo německy, nebylo možné popřít vliv českého kulturního prostředí . K češství vedl Terézu Novákovou především otec. Dříve než znala česká slova, znala české písně, protože tatínek byl hudebník. Nejednalo se o člověka nijak razantního ani v životě osobním, ani kulturním a politickém. Byl to tichý a klidný člověk, který měl uzavřenou až klidnou povahu, jak ho popisuje vnuk Arne Novák. První hybnou silou českého kultu...

Více od autora