Dobrava Moldanová, František Ronovský
Na konci aleje

1981 | Nakladatelství Československý spisovatel

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	199
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorech

Dobrava Moldanová

Dobrava Moldanová je česká univerzitní profesorka dějin české literatury, působící na katedře bohemistiky Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V letech 1992–1995 byla na tamní fakultě proděkankou pro vědu a zahraniční styky, 1994–2007 byla vedoucí katedry bohemistiky, v letech 1995–2001 pak děkankou téže fakulty. Je členkou vědeckých rad Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci; členkou oborové rady doktorského studia teorie a dějiny české literatury Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě; členkou habilitačních komisí, komisí pro jmenování profesorem; členkou redakční rady mezinárodního vědeckého časopisu Bohemistyka ; členkou Obce spisovatelů, PEN klubu, Společnosti Franze Kafky; byla členkou komise pro udělení Státní ceny za literaturu 1999. Oblastí jejího odborného zájmu je česká próza 20. století a literatura psaná ženami, vedle toho se zabývá problematikou českých příjmení. Je autorkou 7 odborných knih a spoluautorkou více než 150 odborných studií, publikovaných ve vědeckých časopisech a sbornících v Česku i v zahraničí, editorkou 8 vědeckých sborníků a spoluautorkou několika kolektivních děl.

Více od autora

František Ronovský

František Ronovský byl český malíř, figuralista. Narodil se v rodině obchodníka s kávou, matka se starala o domácnost. V letech 1935–1940 chodil do obecné školy ve Vršovicích, poté pokračoval ve studiu na gymnáziu v Kodaňské ulici. Již během studia rozvíjel svůj zájem o malířskou tvorbu mj. v soukromých hodinách kresby a malby u žáků Vojtěcha Hynaise, nejdříve Antonína Růžičky, poté Rudolfa Pařízka. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Poté se začal účastnit výstav pořádaných spolky Mánes a Umělecká beseda. Od roku 1954 nastoupil dvouletou vojenskou službu, nejprve ve Stříbře, pak v Praze. V roce 1957 uspořádal v Praze svou první samostatnou výstavu. O dva roky později se stal spoluzakladatelem tvůrčí skupiny Etapa, do které dále patřil mj. sochař František Pacík. Ve svém díle se zpočátku soustředil na motivy kaváren a ženské akty, experimentoval přitom s enkaustikou. Přitahovaly ho však také motivy kalvárie a piety. V další tvorbě ho ovlivnily zahraniční studijní cesty, část jeho díla je tak věnována např. Paříži. V roce 1968 vystavoval na Bienále v Benátkách, následujícího roku v São Paulu. Od roku 1972 trávil volný čas a tvořil ve své usedlosti ve vesničce Hajská u Strakonic. Po smrti své matky v roce 1983 vytvořil rozsáhlý cyklus nazvaný Maminka. Jeho díla jsou zastoupena v českých i zahraničních galeriích, z českých např. v Praze, Olomouci, Liberci. Zemřel ve věku 77 let ve svém pražském ateliéru.

Více od autora