Maria Konopnicka
Na fujarce

1958 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Poesie Konopnické je v pravém slova smyslu bojovná - myšlenkou a účelem je boj za velké ideje její tvorby a generace: za pravdu, svobodu, pokrok a humanitu.
Sociální cítění ji vede především k polskému rolníku, zanedbanému chlopu. Pro něj nalézá nejlépe vyhovující formu lidové písně. Básnířka se stylisuje v obraz ve…nkovského hudce, který v písních, provázených hrou na fujaru, vyjadřuje trpkou realitu selského života, do tklivých melodií vkládá lásku k němu i soucit. S tímto světem kontrastuje obraz vzdálených cizích krajů, které spisovatelka poznala na svých cestách. Poesie Konopnické je v pravém slova smyslu bojovná - myšlenkou a účelem je boj za velké ideje její tvorby a generace: za pravdu, svobodu, pokrok a humanitu.
Sociální cítění ji vede především k pols…kému rolníku, zanedbanému chlopu. Pro něj nalézá nejlépe vyhovující formu lidové písně. Básnířka se stylisuje v obraz venkovského hudce, který v písních, provázených hrou na fujaru, vyjadřuje trpkou realitu selského života, do tklivých melodií vkládá lásku k němu i soucit. S tímto světem kontrastuje obraz vzdálených cizích krajů, které spisovatelka poznala na svých cestách.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	148
Jazyk:	česky
Edice:	187. svazek ed. 187. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2026 10:9
Číslo položky:	1672100

O autorovi

Maria Konopnicka

Maria Konopnicka rozená Wasiłowska byla polská spisovatelka. Psala také pod pseudonymem Jan Sawa. V roce 1849, když bylo Marii sedm let, se Wasiłowští přestěhovali do Kališe. Jako dítě, po předčasné matčině smrti v roce 1854, byla spolu s pěti sourozenci vychována jejich otcem Józefem Wasiłowskim v duchu katolicismu a polského vlastenectví. V září 1862 se Maria Wasiłowska provdala za o 12 let staršího šlechtice Jaroslawa Konopnického. Brzy se zapojili do Lednového povstání 1863 a museli uprchnout. Rodina Konopnických odjela do Německa a vrátila se až po všeobecné amnestii v roce 1865. Vzhledem k tomu, že jim došly peníze na obživu velké, nyní osmičlenné rodiny, museli roku 1872 prodat své nemovitosti a přestěhovat se poblíž na menší statek. V roce 1877 byla Maria oddělena od svého manžela a přestěhovala se s dětmi do Varšavy, kde pracovala jako spisovatelka a lektorka. Od roku 1881 se Maria Konopnicka také zabývala literární kritikou. Po roce 1890 se kvůli nemocné dceři častěji zdržovala v zahraničí. V roce 1889 se setkala s malířkou a básnířkou Marií Dulębiankou, se kterou zůstala v hlubokém přátelství. V roce 1902 jí byla u příležitosti 25. výročí její spisovatelské činnosti darována malá farma v Żarnowci u Krosna, kde se nyní na její počest nachází muzeum. 8. září 1903 se Dulębianka přestěhovala spolu s Konopnickou na zámek v Żarnowci, kde měla svůj ateliér. Konopnicka zemřela v roce 1910 ve Lvovském sanatoriu a byla pohřbena na Lyčakovském hřbitově. Konopnicka debutovala v roce 1875 v časopise Kaliszanin. V následujících letech vydala mnoho básnických sbírek a sérii básnických knih pro děti. Zvláštní uznání, které trvá do dnešních dnů, získala za svou vlasteneckou píseň Rota , která byla ve své době nazývána neoficiální druhou národní hymnou Polska. Obecně platí, že Konopnicka je považována za jednou z nejvýznamnějších představitelek polského pozitivismu....

Více od autora