Octavio Paz
Na břehu světa

Octavio Paz

Octavio Paz byl mexický básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1990. Octavio Paz pocházel z rodiny mexického revolucionáře Emiliana Zapaty, po jehož zavraždění roku 1919 odešel na nějaký čas s celou rodinou do exilu do Spojených států. Po návratu do Mexika studoval Octavio Paz práva a literaturu na Mexické národní autonomní univerzitě. Básně začal psát pod vlivem chilského básníka Pabla Nerudy a přiklonil se k marxismu, který však později opustil. Na návštěvě v Evropě se seznámil s významnými literárními osobami a za pobytu v Madridu roku 1937 se angažoval na straně republikánů ve občanské válce. Po návratu do vlasti pracoval jako novinář, psal literární kritiky a v letech 1938-1941 řídil avantgardní časopis Taller . Po skončení druhé světové války působil v diplomatických službách ve Francii, Indii, Japonsku, Švýcarsku a v USA. V roce 1968 však na svou funkci na protest proti masakru studentů na Plaza Tlateloco v Ciudad de México během letní olympiády rezignoval. Poté přednášel hispanoamerickou literaturu na několika univerzitách ve Spojených státech a na Harvardově univerzitě získal roku 1980 čestný doktorát. V roce 1981 mu byla udělena významná Cervantesova cena a o rok později literární cena Neustadt. Jeho umělecká tvorba, k jejímž stěžejním motivům patří násilí, lež, korupce a revoluce provázející dějiny Latinské Ameriky, byla ovlivněna marxismem, kubismem, surrealismem, existencialismem, buddhismem a hinduismem. Ve svých esejích, kterými silně ovlivňoval veřejné mínění, se zaobíral aztéckým uměním, tantrickým buddhismem, novoplatónskou filozofií, ale také antropologií, utopickým socialismem, politikou i sexualitou. Roku 1990 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu "... za vášnivou tvorbu širých horizontů s rysy senzuální inteligence a humanistické integrity" (citace z odůvodnění Švéd...