Vlasta Pittnerová
Na Bídě a na statku

2007 | Nakladatelství Akcent

Obecní pastouška či obydlí pro obecní chudé bývalo v každé vsi. Někdy se mezi ně počítaly i příbytky dělníků z lomů či cihelen. Mnoho toho neměli a proto žili "na bídě". To však neznamenalo, že museli být nutně nešťastní. Dříve se lidé dokázali těšit i z nepatrných věcí nebo drobných dárků, i když šlo třeba jen o troch…u ovoce nebo jídla. Z Bídy se chodilo, pokud nebyla jiná práce, vypomáhat při sezónních pracích na statky. A někdy se přihodilo, že i chudé děvče došlo ke štěstí. Jak jinak by vznikla pohádka o Popelce? Obecní pastouška či obydlí pro obecní chudé bývalo v každé vsi. Někdy se mezi ně počítaly i příbytky dělníků z lomů či cihelen. Mnoho toho neměli a proto žili "na bídě". To však neznamenalo, že museli… být nutně nešťastní. Dříve se lidé dokázali těšit i z nepatrných věcí nebo drobných dárků, i když šlo třeba jen o trochu ovoce nebo jídla. Z Bídy se chodilo, pokud nebyla jiná práce, vypomáhat při sezónních pracích na statky. A někdy se přihodilo, že i chudé děvče došlo ke štěstí. Jak jinak by vznikla pohádka o Popelce?

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	213
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072684213
ISBN:	9788072684212
Edice:	86. svazek ed. 86. svazek ed. Vysočina
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	10. 10. 2020 13:38
Číslo položky:	119359

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora

Komentáře ke knize