Jindřich Šimon Baar
Mžikové obrázky

1975 | Nakladatelství Vyšehrad

Výbor ze stejnojmenného třísvazkového souboru krátkých črt a povídek, v nichž autor zasahoval kritickým perem do dění své doby. Svazek, zahrnující třiadvacet příběhů, se snaží nepřehlédnout drastické dokumenty sociální bídy,Baarovo stranění pravdě chudých, všímá si dušezpytných záběrů ze života dětí, zachycuje život ve… staré škole apod. Výbor ze stejnojmenného třísvazkového souboru krátkých črt a povídek, v nichž autor zasahoval kritickým perem do dění své doby. Svazek, zahrnující třiadvacet příběhů, se snaží nepřehlédnout drastické …dokumenty sociální bídy,Baarovo stranění pravdě chudých, všímá si dušezpytných záběrů ze života dětí, zachycuje život ve staré škole apod.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	235
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Alois Moravec
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 6. 2025 14:20
Číslo položky:	1278534

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora