Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 221 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Miloslav Žilina |
Edice: | 70. svazek ed. Živá díla minulosti 84x |
Vydání: | 1 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 8 000 ks |
Poznámka: | obálka Zdeněk Sklenář |
Vystaveno: | ne 13. ledna 2019 18:30 |
Číslo položky: | 50754 |
Výbor ze stěžejního filosofického díla francouzského filosofa, matematika a fyzika. Nedokončené dílo (doplňující jeho Listy provinciálovi, útočící proti jezuitům), v němž se autor snaží zharmonizovat realitu společnosti a jedince a v němž se na pozadí snahy o obhajobu křesťanství snaží rozpor mezi vědou a náboženstvím, rozumem a vírou posvětit jako rozpor neřešitelný, a tím zachovat jak vědu, tak i náboženství. Dílo vyniká neobyčejnou formální krásou, silou představivosti, lyrismem, expresivitou a dramatičností.
Blaise Pascal byl francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filosof. Pocházel ze zámožné a vzdělané rodiny. Matka brzy zemřela a otec, který se roku 1631 přestěhoval s dětmi do Paříže, mu poskytl vynikající humanitní vzdělání; ač sám byl dobrým matematikem, před chlapcem vědu zatajil. Musel však kapitulovat, když zjistil, že asi desetiletý Blaise už si sám odvodil několik vět Eukleidovy geometrie. Roku 1638 se jeho otec – správce královských daní – dostal do konfliktu s kardinálem Richelieu kvůli novým daním a odstěhoval se do Rouenu; pro něho Blaise zkonstruoval svůj počítací stroj. V 16 letech napsal Pojednání o kuželosečkách, které ocenila Pařížská královská akademie a Descartes je pokládal za práci jeho otce. V roce 1647 vydal pojednání o tlaku vzduchu a o vakuu, založené na přesných srovnávacích měřeních s Torricelliho trubicí na hoře Puy-de-Dome. Po otcově smrti vedl v Paříži nákladný život s velkým dvorem a rozešel se se svou sestrou Jacqueline, která vstoupila do přísného kláštera Port-Royal. Od mládí měl chatrné zdraví, trpěl různými bolestmi a roku 1647 na čas ochrnul. Roku 1654 se při jedné vyjížďce málem zabil, když se na mostě v Neuilly-sur-Seine splašili koně a jeho kočár zůstal viset na zábradlí; Pascal se zachránil, ale upadl na dva týdny do bezvědomí. Když koncem listopadu 1654 přišel k sobě, měl mystické vidění, z něhož si zapsal: „Oheň. Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, ne Bůh filosofů a učenců…“ a věnoval se pak už jen filosofii a náboženství. Klášter v Port-Royal, kde pobývala i jeho sestra a kam se po svém zážitku uchýlil, byl střediskem jansenismu, morálně přísného katolictví, a právě hledal obhájce ve sporu s pařížskou Sorbonnou a s jezuity. Tohoto úkolu se ujal Pascal a začal psát velmi ostré kritiky na uvolněnou morální teorii, „kazuistiku“, která hledala různé omluvy pro mravně pochybná jednání a kterou šířili zejména jezuité. Tyto listy vycházely ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem