Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 399 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Jiří Pechar |
Edice: | 34. svazek ed. Dílna 24x |
Vydání: | Dílna (34.) |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 2 220 ks |
Vystaveno: | so 12. ledna 2019 15:15 |
Číslo položky: | 50667 |
Věhlasný francouzský etnolog používající strukturální metody se touto knihou, která patří k jeho nejvýznamnějším dílům, představuje jako precizně a detailně postupující objevitel skrytých mechanismů nekultivovaného "divokého" myšlení. Demonstruje též souvislost těchto duševních procesů s uměleckým tvořením, spatřu je v nich protipól vědecké myšlenkové činnosti a přitom se vyrovnává se Sartrovou "Kritikou dialektického rozumu".
Claude Lévi-Strauss byl francouzský antropolog a filosof, významný představitel strukturalismu, profesor Collège de France, člen Francouzské akademie a nositel Řádu čestné legie. Narodil se 28. listopadu 1908 v Belgii v zámožné židovské rodině. Jeho dědeček byl rabínem. Lévi-Strauss vystudoval práva a filosofii na Sorboně. V roce 1935 nastoupil jako profesor na univerzitu v São Paulu a do roku 1939 podnikl několik expedic do Mato Grosso a do okolí Amazonky. Krátce před válkou se vrátil do Francie, v letech 1939–1940 sloužil jako dobrovolník v armádě. Byl nasazen na východě Francie na Maginotově linii. Po kapitulaci odejel do New Yorku, kde přednášel na New school for social research. Tam se mimo jiné seznámil s významným strukturalistickým lingvistou Romanem Jakobsonem. Společně s Jacques Maritainem a Henri Focillonem založil a vedl svobodnou francouzskou univerzitu v New Yorku. Po válce byl povolán do Paříže a roku 1945 odejel jako kulturní poradce velvyslanectví opět do New Yorku. 1948 se této funkce vzdal, 1949 se stal náměstkem ředitele antropologického muzea v Paříži a profesorem religionistiky na École pratique des hautes études. Od roku 1959 do odchodu do penze v roce 1982 byl profesorem sociální antropologie na Collège de France. Od roku 1973 až do své smrti byl členem Francouzské akademie. Francouzská předválečná sociologie pod vlivem E. Durkheima chápala společnost jako svébytnou skutečnost, spíše nadřazenou jednotlivci, a hledala společné rysy a vývojové spojitosti mezi různými typy společností. V New Yorku se Lévi-Strauss setkal s americkou kulturní antropologií, jež pod vlivem svého zakladatele F. Boase zkoumala hlavně rozdíly mezi různými společnostmi. K tomu se zvláště hodilo studium jejich jazyků. Pod vlivem R. Jakobsona dal ovšem Lévi-Strauss přednost strukturalistickému pojetí jazyka jako systému znaků, jež spojují označující s označovaným (předmětem či pojme...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem