Raymond M Smullyan, Richard Dawkins, Richard Rorty, Daniel Clement Dennett, Alan Mathison Turing, Thomas Nagel, John Rogers Searle, Robert Van Gulick, Karl H Pribram
Myseľ, telo, stroj

1992 | Nakladatelství Bradlo

Počnúc Platónom si filozofi kladú otázku, čo je poznanie. Ako poznávame vonkajší svet pohybov, objektov a farieb? Ako poznávame vnútorný svet predstáv, vier a želaní? A ako tieto dva svety spolu súvisia? Človek poznáva mysľou, ale čo je myseľ? Ako možno zistiť, čo sa v nej deje? Aký je vzťah medzi mysľou a telom? Ako… svet v nás súviAlan Mathison Turing Počnúc Platónom si filozofi kladú otázku, čo je poznanie. Ako poznávame vonkajší svet pohybov, objektov a farieb? Ako poznávame vnútorný svet predstáv, vier a želaní? A ako tieto dva svety spolu súv…isia? Človek poznáva mysľou, ale čo je myseľ? Ako možno zistiť, čo sa v nej deje? Aký je vzťah medzi mysľou a telom? Ako svet v nás súviAlan Mathison Turing

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	218
Jazyk:	slovensky
ISBN10:	8071270326
ISBN:	9788071270324
Ilustrátor:	Karol Baron
Editor:	Jozef Kelemen, Egon Gál
Překladatel:	Peter Bugár
Edice:	Súčasná filozofia a dnešok
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	26. 7. 2023 15:38
Číslo položky:	599020

O autorech

Raymond M Smullyan

Americký matematik a logik, kouzelník, koncertní pianista, filozof, taoista.

Více od autora

Richard Dawkins

Clinton Richard Dawkins je britský zoolog, etolog a biolog. Na širší veřejnost má vliv jako popularizátor evoluční teorie a sociobiologie. Před svým odchodem do důchodu v roce 2008 působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Dále působí jako spisovatel. Proslul především zpopularizováním teorie sobeckého genu, která stála u zrodu současného evolučního paradigmatu – postneodarwinismu. Do Velké Británie se s rodiči přestěhoval jako osmiletý. Ukončil Oundle School v hrabství Northampton a pokračoval studiem zoologie na Balliol College v Oxfordu, kde získal titul bakaláře roku 1962. Zde pokračoval ve studiích jako žák nositele Nobelovy ceny etologa Nikolaase Tinbergena a získal titul magistra a následně i doktorský titul roku 1966. V letech 1967–1969 byl asistentem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Roku 1970 se vrátil na Oxford vyučovat zoologii. Pozornost světové veřejnosti upoutal v roce 1976 knihou Sobecký gen . Jím částečně vytvořená a částečně popularizovaná teorie sobeckého genu se rychle rozšířila a stala se součástí širokého povědomí. Dawkins dokazuje, že základní evoluční jednotkou jsou geny, které – ač samy pasivní – vyvolávají složité reakce vedoucí až ke vzniku složitých biologických strojů pro zachování a šíření genu, mezi které patří i člověk. V knize píše: „Ve skutečnosti není těžké si představit molekulu, která tvoří své kopie, stačí, aby se vytvořila jednou, berte replikátor jako šablonu či chemický vzor. Předpokládejme, že každá tato molekula má jistou přilnavost vůči molekulám stejného typu. Když se pak do její blízkosti dostane stavební jednotka, vůči které má afinitu, už u ní zůstane.“ Právě teorie sobeckého genu vedla Dawkinse k proklamaci kontroverzní teorie memetické. Podle ní se podobně jako geny replikují i informační řetězce, které pojmenoval mem. Po dlouhých kontroverzích bylo slovo mem zahrnuto do Oxfordského slovníku angličtiny. Počáteční nadšení touto teorií opad...

Více od autora