Adolf Hanuš Hermann od roku 1933 studoval právnickou fakultu v Praze. Již během studií pomáhal otci v obchodním podniku v Praze a v Bukurešti. Krátce před nacistickou okupací v březnu 1939 emigroval do Londýna, předtím stačil ještě dokončit studium práv a oženit se. V Londýně založil a řídil malou obchodní společnost Grafit. Od roku 1942 byl úředníkem československé vlády v exilu. Na sklonku války byl kvůli obavě, že bude zasahovat do prosovětsky orientovaných plánů pro Československo, přeložen do Úřadu Organizace spojených pro podporu a obnovu v Londýně. Koncem roku 1946 se vrátil s rodinou do Prahy, kde pracoval jako vedoucí exportní služby pražského mezinárodního veletrhu, posléze ve významných funkcích na ministerstvu vnitřního obchodu a v podniku zahraničního obchodu Ligna. V červenci 1950 byl zatčen a v zinscenovaném procesu odsouzen na 12 let za „velezradu“. Po šesti letech strávených v uhelných a uranových dolech byl v září 1955 propuštěn a rozsudek byl zrušen. Rehabilitace dosáhl – po několika dalších procesech – v roce 1964.Začal pracovat jako technický překladatel a psát pro časopis New Scientist a řadu západoevropských a amerických listů, především pro Financial Times a Handelsblatt. Ihned po sovětské invazi v v srpnu 1968 emigroval i s rodinou znovu do Londýna a stal se redaktorem Financial Times. Do svých 80 let pracoval pro Fakultu obchodního práva Londýnské univerzity. Inicioval vznik Britsko-české právnické asociace | a stal se jejím prvním předsedou. Kromě několika publikací z oblasti obchodního práva a zahraničního obchodu napsal populárně historickou knihu A History of Czechs .