Christiane F., celým jménem Christiane Vera Felscherinow , je ústřední postava knihy My děti ze stanice ZOO a později stejnojmenného filmu. Christiane F. je autentická postava, jejíž životní příběh se stal podkladem pro knihu i pro film, jde o její autobiografické vyprávění o svém osudu. Christiane F. vyrostla v rodině, kde násilí a alkoholismus byly na pořadu dne. Když jí bylo šest let, rodina se přistěhovala do již tehdy problematického sídliště Gropiusstadt v západoberlínské čtvrti Neukölln. Při jedné příležitosti, kdy ji otec fyzicky ohrožoval, se pokusila skočit z okna bytu v 11. patře. Rodinné problémy, zejména pak násilí proti dětem, byly v této době v Německu ještě tabu. Christiane F. neviděla východiska a dostala se ve věku dvanácti let do drogové scény. Napřed hašiš, marihuana, ve věku třinácti let se seznámila s heroinem. Aby si své dávky mohla opatřit, začala se prostituovat na nechvalně známém západoberlínském nádraží Bahnhof ZOO. Její mezitím rozvedená matka si toho všimla až o rok později. Roku 1978, ve věku šestnácti let, vypovídala Christiane F. v jednom procesu jako svědkyně. Její výpověď zaujala dva reportéry známého časopisu Stern a ti ji pozvali na dvě hodiny k rozhovoru. Z dvou hodin se staly dva měsíce a posléze autobiografické dílo, které v jistém slova smyslu zvrátilo tehdejší názory západoněmecké společnosti na mladistvé, kteří jsou závislí na drogách. Ze seriálu časopisu se stala kniha, která byla později zfilmována. Christiane měla na této knize zájem, protože stejně jako všichni narkomani si přála, aby už konečně bylo prolomeno mlčení o drogové závislosti dospívajících. Všichni členové narkomanské party, kteří dosud žijí, tuto knihu podpořili. Christane byla ve svých 14 letech poslána z Berlína do vesnice blízko Hamburku k příbuzným, kde se seznámila se svým budoucím přítelem Alexandrem, se kterým pak pár let žila v Německu – potom ji opustil. Pak pobývala asi 6 let v Řeck...

Německý novinář a spisovatel. Spolu s Kaiem Hermannem se podílel na převedení výpovědi Christiane F. z magnetofonových pásků do knižní podoby.

Kai Hermann je německý novinář a spisovatel. Za svoji činnost byl vyznamenán cenou Theodora Wolffa. Spolu s H. Rieckem se podílel se na převedení výpovědi Christiane F. z magnetofonových pásků do knižní podoby. Kai Hermann se narodil v roce 1938 v Hamburku. Studoval na Tübingen, Hamburg, Vancouver a Harvard historii a politiku. Později pracoval jako redaktor v TIME, byl šéfredaktor TWEN a na silnici jako spisovatel pro Spiegel , zejména u STAR. V roce 1978 byl spoluautorem knihy "My děti ze stanice ZOO", kterou napsal společně s Horstem Rieckem, tato kniha je velmi dobře známá. Dnes pracuje jako novinář na volné noze a autor v obci Jasebeck v Lüchow-Dannenberg odst. Wendland. Mezi další knihy Kaie Hermanna patří: "Revolta studentů" , "Andi - téměř náhodnou mrtvý Andrew Z." , "silný" , "Yakuza" a "Andělé a Joe - založený na skutečném příběhu" . Hermann píše mimo jiné scénáře pro "Andi" , "padělání" a "The Fall" , mu byla udělena cena Theodora Wolffa a udělena medaile Carla-von-Ossietzky. V červenci 1975 v Gümse , známá Rixdorfer skupina, do které patřili Albert Schindehütte, Uwe Bremer, John Venne Kamp a Arno Waldschmidt pořádala, byly splněny dva spisovatele Nicolase Born Kai Hermann a vím, později široce diskutovány o svých zkušenostech během občanské války v Libanonu. Jeho zpráva, "zpráva - ohrožený druh?" z knihy "sami od povodní běžného výtahu, umění velkého dokumentu" , který byl vydán Wolfgang R. Langenbucher, je velmi působivý. Popisuje, jak obtížné je pro angažovaného novináře dobré pokrytí v éře "Fakta, fakta žurnalistika" na výzkum a psát. Pro "typického šéfredaktora dnes opravdu vynikající manažerské schopnosti, lze řídit náklady, ale má spíše menší respekt k novinářské práci. Zvláště zvědavý v žádném případě tomu tak není. Udělal kariéru u stolu, jeho horizont zkušeností není příliš daleko, znalosti, když se ptal na skutečném ...