Hodnocení knihy

Můj přítel Pierot

Raymond Queneau

Státní nakladatelství krásné literatury a umění | 1965

Kategorie:

Beletrie 42420x

Francouzská literatura 4875x

Štítky:

prvky 47x
parky 26x

49 Kč 35 Kč

Stav:	Dobrý
Dostupnost:	Skladem na prodejně
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	156, [2]
Jazyky:	česky
Překladatel:	Věra Linhartová
Edice:	202. svazek ed. Soudobá světová próza 297x
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	čt 21. září 2023 13:11
Číslo položky:	646062

Popis
Komentáře

Pitoreskní příběh, odehrávající se v prostředí obrovského lunaparku, je podivuhodnou kombinací reality a fantazie, kde jedna přechází v druhou bez hranic.

Příběh, o kterém jeho autor napsal, že „je to vlastně detektivka bez detektiva a možná i bez zločinu“, humorně vypráví o životě v zábavním „Uniparku“, plném pochybných atrakcí a lidí dobrodružných povah i nekalých existencí. Uprostřed nich Pierot, trochu snílek a trochu odstrkovaný hrdina, marně hledá svou životní příležitost. U nás dosud neznámý francouzský spisovatel a básník, který je též vynikající matematik a znalec hovorové francouzštiny, zachytil v tomto dílku burleskní a trochu neskutečnou atmosféru zábavního parku i pestrou arabesku osudů jeho obyvatel.

Doslov Jarmila Fialová.

Komentáře ke knize

Raymond Queneau 14x

Raymond Queneau byl francouzský prozaik, básník a matematik. Vystudoval Sorbonnu, poté se stal zaměstnancem vydavatelství. Roku 1924 vstoupil do surrealistické skupiny. Roku 1929 se dostal do konfliktu s André Bretonem, po němž surrealistické hnutí opustil. V roce 1960 byl spolu s Françoisem Le Lionnaisem zakladatelem skupiny Oulipo. Nejprve byl ovlivněn surrealismem, člen skupiny Oulipo. Se surrealismem se poměrně brzy rozešel a věnoval se psaní tzv. experimentálních děl, kde spojoval racionalismus s fantazií. V jeho dílech se objevuje existencialistická skepse, pocit odcizení, tento vliv se mísí s jeho osobitým humorem a parodií. Často používal hovorovou formu jazyka, objevuje se u něj i fonetický přepis. Svůj první román – Svízel – zamýšlel jako překlad Descartových meditací do „novofrancouzštiny“, tedy do hovorového jazyka. Od tohoto záměru nakonec upustil. Queneauovo dílo existuje rovněž v souborném vydání Encyclopédie de la Pléiade :