Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
František Ladislav Čelakovský
Mudrosloví národu slovanského ve příslovích

František Ladislav Čelakovský
Mudrosloví národu slovanského ve příslovích : připojena jest sbírka prostonárodních českých pořekadel

1949 | Nakladatelství Vyšehrad

Kritické vydání proslulé sbírky, jež po prvé vyšla r. 1852, po druhé r. 1893. Připojeno jako původně vyd. Českých pořekadel a nově stať Čelakovského o slovan. příslovích z Musejníku 1837. Rejstřík orientuje podle thematického nebo obrazového jádra – u přísloví dvojčlenných podle jádra obou členů. Poznámky a vydavatelův… doslov, vykládající zásady edice a historii vzniku sbírky.

Připojena jest sbírka proston. č. pořekadel. 3. vyd. Kritické vydání proslulé sbírky, jež po prvé vyšla r. 1852, po druhé r. 1893. Připojeno jako původně vyd. Českých pořekadel a nově stať Čelakovského o slovan. příslovích z Musejníku 1837. Rejstřík ori…entuje podle thematického nebo obrazového jádra – u přísloví dvojčlenných podle jádra obou členů. Poznámky a vydavatelův doslov, vykládající zásady edice a historii vzniku sbírky.

Připojena jest sbírka proston. č. pořekadel. 3. vyd.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	922
Jazyk:	česky , rusky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Dílo Františka Ladislava Čelakovského
Vydání:	Vyd. 3.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 2. 2024 9:56
Číslo položky:	754566

O autorovi

František Ladislav Čelakovský

František Ladislav Čelakovský byl český básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym Marcián Hromotluk. Několik básní podepsal také jménem Žofie Jandová. Byl synem strakonického tesaře Vojtěcha Čelakovského a jeho ženy Anny, rozené Štefflové. Ve Strakonicích vychodil čtyřletou hlavní školu . Od roku 1812 studoval nižší gymnázium v Českých Budějovicích, kde se spřátelil s J. V. Kamarýtem, poté přestoupil na gymnázium v Písku. Po jeho absolvování studoval filozofii v Praze, pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v Českých Budějovicích, odkud byl vyloučen . Pokračoval pak ve studiu na lyceu v Linci a od roku 1820 na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Z profesorů mu imponoval Bernard Bolzano. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; při závěrečných univerzitních zkouškách v roce 1822 propadl z logiky, a tak studia nedokončil. Živil se kondicemi , jako soukromý vychovatel a na přímluvu K. A. Vinařického mu pražská arcibiskupská konzistoř zadala překlad spisu Aurelia Augustina De Civitate Dei. Roku 1830 dostal nabídku z Ruska, aby spolu s Pavlem Josefem Šafaříkem a Václavem Hankou v Petrohradě založili a řídili slovanskou knihovnu. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale z nabídky sešlo patrně přičiněním Václava Hanky. František Palacký mu proto zařídil alespoň podporu knížete Rudolfa Kinského. V letech 1829–1842 byl korektorem Časopisu pro katolické duchovenstvo. Od roku 1833 byl redaktorem Pražských novin, jejichž přílohu Rozmanitosti proměnil na týdeník Česká Wčela, tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z něm...

Více od autora