Jan Werich, Miroslav Horníček, Jiří Voskovec, Zdeněk Chromý
Moudrost klaunů : myšlenky Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Miroslava Horníčka

2022 | Nakladatelství Zoner Press

Publikace Moudrost klaunů – Myšlenky Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Miroslava Horníčka přináší koncentrovaný náhled do myšlenkového světa tří velikánů naší kultury ve formě citátů, aforismů, postřehů i úvah. Autor Zdeněk Chromý ji sestavil z myšlenek, které vybíral z původní literatury, z korespondence, ze vzpomínkový…ch knih novinářů a přátel Voskovce, Wericha a Horníčka, z různých rozhovorů i internetových zdrojů. Podařilo se mu shromáždit téměř 1300 citátů, některých známějších, jiných méně známých. Citáty jsou většinou roztříděny tematicky, jen poslední kapitoly přinášejí jakousi směsici tematicky nezařazených výroků a citátů aforistického charakteru. Kniha přístupným způsobem přibližuje myšlenkový svět všech tří slavných osobností, v němž vyniká moudrost, inteligence, kultivovanost i vtip a v němž prosvítá celé spektrum osobních postojů k různým stránkám života jednotlivců i společnosti. Inspirativní myšlenky moudrých klaunů bezpochyby ve čtenářích rezonují i v dnešní době, dokážou jim přinášet zábavu, ale i údiv na tím, jak trojice „klaunů“ dokázala formulovat své názory na život, na manželství, na divadlo, na humor, na svět kolem sebe – na cokoliv. Publikace Moudrost klaunů – Myšlenky Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Miroslava Horníčka přináší koncentrovaný náhled do myšlenkového světa tří velikánů naší kultury ve formě citátů, aforismů, postřehů… i úvah. Autor Zdeněk Chromý ji sestavil z myšlenek, které vybíral z původní literatury, z korespondence, ze vzpomínkových knih novinářů a přátel Voskovce, Wericha a Horníčka, z různých rozhovorů i internetových zdrojů. Podařilo se mu shromáždit téměř 1300 citátů, některých známějších, jiných méně známých. Citáty jsou většinou roztříděny tematicky, jen poslední kapitoly přinášejí jakousi směsici tematicky nezařazených výroků a citátů aforistického charakteru. Kniha přístupným způsobem přibližuje myšlenkový svět všech tří slavných osobností, v němž vyniká moudrost, inteligence, kultivovanost i vtip a v němž prosvítá celé spektrum osobních postojů k různým stránkám života jednotlivců i společnosti. Inspirativní myšlenky moudrých klaunů bezpochyby ve čtenářích rezonují i v dnešní době, dokážou jim přinášet zábavu, ale i údiv na tím, jak trojice „klaunů“ dokázala formulovat své názory na život, na manželství, na divadlo, na humor, na svět kolem sebe – na cokoliv.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	228
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074135314
ISBN:	9788074135316
Editor:	Zdeněk Chromý
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	2. 1. 2026 12:19
Číslo položky:	1518485

O autorech

Jan Werich

Jan Werich, plným jménem Jan Křtitel František Serafínský Werich byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, v autorské trojici s Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem představitel meziválečné divadelní avantgardy a posléze i poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Proslavil se mezi válkami jako jedna z klíčových osobností avantgardního Osvobozeného divadla. Druhou světovou válku jako antifašista strávil v emigraci. Po válce se vrátil do Československa, kde nakonec získal titul národní umělec. Jan Werich byl jediný syn Vratislava Wericha, úředníka První české vzájemné pojišťovny , a jeho manželky Gabriely roz. Choděrové . Za kmotry mu byli Regina Benešová-Werichová a František Choděra. Rodiče se brzy rozvedli a Jan připadl do péče otci. Narodil se na Smíchově , kde měli matčini rodiče hostinec; za první světové války, když byl otec na frontě, žil u své matky v Holešovicích. V roce 1929 se Jan Werich oženil se švadlenou a návrhářkou divadelních kostýmů Zdeňkou roz. Houskovou , která v 60. letech přeložila dvě divadelní hry z angličtiny. Jejich jediná dcera Jana Werichová byla herečka a překladatelka; její jediná dcera Zdeňka Kvapilová, přezdívaná Fanča , provdaná Hulíková, vystudovala pedagogiku a je psycholožkou ve Švýcarsku. Z nemanželského vztahu s neznámou údajně českou umělkyní vzešel syn Jiří Petrášek, český ekonom, vysokoškolský pedagog, spisovatel, příležitostný herec, dabér a moderátor. Jan Werich studoval Masarykovo gymnázium v Křemencově ulici v Praze , kde se také seznámil se svým pozdějším divadelním partnerem Jiřím Voskovcem. Poslední ročník v...

Více od autora

Miroslav Horníček

Zasloužilý umělec Miroslav Horníček byl český herec, spisovatel, dramatik, režisér, výtvarník, glosátor a divadelní teoretik. K divadlu se dostal na plzeňské reálce, kde chodil do ochotnického spolku a se spolužáky založil Studentský avantgardní kolektiv. Po vystudování byl krátce zaměstnán jako úředník v plzeňské nemocnici. V roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni, brzy po válce odešel do Prahy. Nejprve hrál v Divadle Větrník, o rok později nastoupil k bratrům Oldřichu a Lubomíru Lipským do Divadla satiry. Poté hrál šest let na scéně Národního divadla. V roce 1955 se stal partnerem Jana Wericha v Divadle ABC . S Werichem hrál šest let, například ve hrách Těžká Barbora nebo Husaři. Po Werichově odchodu roku 1961 vytvořil podobnou dvojici s Milošem Kopeckým. Nehráli však spolu dlouho. Už v roce 1962 se stal na dva roky členem Hudebního divadla v Karlíně a záhy i Divadla Semafor, kde účinkoval například ve hře Člověk z půdy. Působil i v Městských divadlech pražských, velmi známé a značně populární byly jeho Hovory přes rampu, kde přímo z divadelní rampy odpovídal na živé dotazy diváků kladené z hlediště a tak neformálně besedoval s publikem. Hrál také ve filmech. Ztvárnil hlavní role ve filmech Táto, sežeň štěně! a Kam čert nemůže a v televizním seriálu Byli jednou dva písaři, dále několik vedlejších rolí v mnoha dalších filmech, z nichž nejznámější je role Krásného prince ve filmové pohádce Byl jednou jeden král. V roce 1965 si zahrál v komediálním snímku z produkce východoněmecké Defy Bez pasu v cizích postelích. Známé je také jeho působení v roli moderátora filmového zpravodajství z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1966 byl zvolen králem Pražského a Plzeňského Majálesu. V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1967 se účastnil avantgardního projektu Kinoautomat autorů Radúze Činčery, s...

Více od autora