Adolf Kašpar, Beneš Metod Kulda
Moravské národní pohádky - 1. díl

1912 | Nakladatelství R. Promberger

Skvostný výbor Klementa Bochořáka z pohádek a pověstí sběratele, jehož sbírka patří mezi perly lidové kultury, národní literatury včetně literatury pro mládež. Poprvé vyšly v roce 1854 a Kulda na rozdíl od Němcové či Erbena pohádky nebeletrizoval, ale usiloval dokumentárně nebeletrizoval, ale usiloval dokumentárně repr…odukovat valašské lidové vypravěčství v jeho svébytné jazykové podobě. V jemné „drsnosti“ s nimi výtečně korespondují novodobé ilustrace, které pořídil Přemek Horáček. Skvostný výbor Klementa Bochořáka z pohádek a pověstí sběratele, jehož sbírka patří mezi perly lidové kultury, národní literatury včetně literatury pro mládež. Poprvé vyšly v roce 1854 a Kulda na rozd…íl od Němcové či Erbena pohádky nebeletrizoval, ale usiloval dokumentárně nebeletrizoval, ale usiloval dokumentárně reprodukovat valašské lidové vypravěčství v jeho svébytné jazykové podobě. V jemné „drsnosti“ s nimi výtečně korespondují novodobé ilustrace, které pořídil Přemek Horáček.

Stav

Dobrý

zašlé desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	107
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	16. 4. 2021 12:23
Číslo položky:	171170

O autorech

Beneš Metod Kulda

Beneš Method Kulda, též Metod nebo Metoděj, byl moravský buditel, vlastenecký kněz, spisovatel a sběratel lidových písní a pohádek. Vystudoval gymnázium v Jihlavě a od roku 1839 studoval filosofii a teologii v Brně, kde mezi jeho učiteli byli Klácel, Beda Dudík a František Sušil. Roku 1845 byl vysvěcen na kněze a stal se kaplanem v Židlochovicích, později v Brně. Několikrát pobýval v Rožnově, kde začal sbírat lidová vyprávění, říkadla a písně. Podílel se na založení „Dědictví sv. Cyrila a Metoda“ a v letech 1851–1860 redigoval kalendář „Moravan“. V letech 1859–1870 byl farářem v Chlumu u Sedlčan a roku 1864 byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu. V letech 1865–1893 vydával v Olomouci řadu náboženských brožur, kázání a příležitostných spisů. Od roku 1870 byl kanovníkem vyšehradské kapituly a inspektorem různých škol. V posledních letech trpěl slábnutím zraku až úplně oslepl a musel své texty diktovat. Kulda vydal desítky knih a napsal stovky článků do různých časopisů, vydal několik sbírek lidových pohádek, říkadel a písní, popsal svatební zvyky na Rožnovsku a vydal několik sbírek kázání. Různé výbory z jeho pohádek vycházejí stále znovu a Státní knihovna ČR eviduje pod jeho jménem 184 knižních titulů.

Více od autora

Adolf Kašpar

Adolf Kašpar byl český malíř a ilustrátor. Známé jsou jeho ilustrace k Babičce Boženy Němcové, Jiráskově Filosofské historii a dalším dílům české i světové literatury. Narodil se v rodině kupce v Bludově Jana Kašpara a jeho manželky Petryzie, rozené Pitkové z Moravičan. Byl nejmladší ze čtyř sourozenců. V roce 1888 otcův obchod vyhořel a rodina se přestěhovala do Olomouce. Navštěvoval německou měšťanskou školu a od roku 1895 německý učitelský ústav. Tam si povšimli jeho výtvarného nadání, které mu po rozchodu rodičů pomáhalo získat prostředky na obživu a podporovat nemocnou matku . Přivydělával si kreslením zkamenělin a květin pro místní vědecké pracovníky. Kašparovy kresby zaujaly olomouckého knihkupce a nakladatele Romualda Prombergra, který v roce 1899 vydal první publikaci s jeho ilustracemi, baladu Adama Mickiewicze Paní Twardowská. . Stal se Kašparovým rádcem a mecenášem, na jeho přímluvu byl přijat na malířskou akademii v Praze a zajistil mu bydlení u své sestry na Kampě. Spolupráce s Prombergrem trvala až do začátku první světové války. Kašpar vytvořil stovky kreseb pro jeho lidové kalendáře, knížky či barevné pohlednice. Procestovali spolu Slovensko a v roce 1906 i severní Itálii. Kašpar studoval ve speciální třídě Maxe Pirnera a v roce 1901 byl vyzván, aby vytvořil ilustrace pro připravované reprezentační vydání Babičky ke 40. výročí úmrtí Boženy Němcové. Pracoval přímo v Ratibořicích a blízkém kraji, studoval dobové oblečení a národopisné památky v knihovnách. Vydání Babičky s výtvarným doprovodem Adolfa Kašpara v roce 1903 lze pokládat za významný mezník ve vývoji moderní české ilustrace. Kniha měla obrovský úspěch a Kašpar se stal již jako student vyhledávaným ilustrátorem. Získal Hlávkovo stipendium a byl přijat do uměleckého spolku Mánes. Ilustrace k Jiráskově Filozofské historii , kterým předcházela opět důkladná příprava pří...

Více od autora