Jan Škoda byl český divadelní režisér, ředitel, dramaturg a herec. Po maturitě v roce 1914 na reálném gymnáziu v Praze pokračoval po první světové válce v dalším studiu na Českém vysokém učení technickém a současně na dramatickém oddělení konzervatoře v Praze . Na konzervatoři byl žákem profesora Jaroslava Hurta, ve dvacátých letech spolu s dalšími mladými posluchači a absolventy třídy J. Hurta hrál v holešovické Legii malých v mimoškolních veřejných představeních. Práce v tomto studiu se zúčastnili rovněž např. Jiřina Šejbalová, František Salzer, Jiří Frejka, Erik A.Saudek, Bohuš Záhorský, František Muzika, František Zelenka, Jaroslav Ježek, Saša Machov a další. Jako student konzervatoře se stal v roce 1921 elévem činohry Národního divadla a vystupoval zde v menších rolích až do roku 1924. Následně působil jako režisér v divadle v Košicích , ve Východočeském divadle , v Českých Budějovicích a od roku 1930 do roku 1937 jako šéf činohry a režisér v ostravském Národním divadle moravskoslezském . V letech 1937–1939 byl šéfem činohry a režisérem Zemského divadla v Brně a od konce roku 1939 se vrátil do NDM v Ostravě jako šéf činohry a režisér, v letech 1940–1942 byl jeho ředitelem. Za okupace byl v roce 1942 zatčen, avšak následně propuštěn a zbaven funkce ředitele. Od roku 1943 pracoval v Nezávislém divadle, Intimním divadle a režíroval pohostinsky v divadle Uranie. V květnu 1945 založil spolu s dalšími ostravskými divadelníky Karlem Paloušem a scénografem Janem Sládkem v Praze „Malé realistické divadlo“ a stal se jeho ředitelem. Divadlo sídlilo v sále v malostranské Umělecké besedě. Jan Škoda chtěl připojit k divadlu jako pobočnou scénu i Divadlo satiry a toto se stalo v sezón...

Autorka prací z oboru molekulární genetiky.